Pohádkovou noc zažila z pátka na sobotu knihovna v Benešově nad Černou. Deset dětí se rozdělilo na tři tábory, které se následně vrhly na tvorbu loutek.

Knihovnice Růžena Lepšová, která spaní v knihovně zorganizovala v rámci celorepublikové akce Noc s Andersenem, měla totiž program pro páteční večer jasný – loutkové divadlo.

A to se vším všudy, naučit se příběh, vyrobit loutky a nakonec ostatním předvést představení. Co se hrálo? O červené Karkulce, O perníkové chaloupce a O řepě.

„Máme rádi ježibabu,“ zmínily důvod, proč volba pohádky padla na O perníkové chaloupce, holky Štěpánka Maláková, Kristýna Endlová a Natálie Trojáková.

Zažít dobrodružtví jako Jeníček s Mařenkou by ale mladé školačky nechtěly. Nebály by se ani tak ježibaby, vždyť tu by strčily do pece a byl by pokoj. Větší hrůzu jim nahání samotný les, který skrývá spoustu různých příšer a hlavně – vlkodlaky.

„Těch se teda bojím úplně nejvíc. Pak bych se bála i psů,“ prozradila Štěpánka Maláková. Jestli vlčí lidé opravdu existují, nemají holky úplně jasno.

Ale něco jim napovídá, že na děsivých historkách nějaká pravda bude. „Jestli opravdu vlkodlaci existují? Jak to máme vědět? Ale možná jo. Jsou oškliví,“ shodly se kamarádky.

Jestliže se holky z obou part držely klasické pohádkové předlohy, kluci ze třetí skupiny se nebáli zapojit vlastní fantazii. Jejich červenou Karkulku by ve filmu mohl hrát klidně Arnold Schwarzenegger či Chuck Norris. Do něžné dívky má totiž daleko.

„Naše Karkulka se s tím nebude párat. Nebude červená, naopak bude celá v maskáčích. Po ruce bude mít samozřejmě mačetu. A vlk? Ten nebude mít nárok, Karkulka mu uřízne hlavu,“ netajil svoji vizi Michal Troják.

Jenomže barva Karkulky přinesla do party tvůrců rozpor. „Karkulka bude červená! Jako srdce, jako krev,“ prohlásil tajemných hlasem jeden z chlapců. „Nene, bude zelená. Ta je nejlepší,“ oponoval další. „Co kecáte, nejlepší je černá,“ vletěl do placu další názor.

Noční procházka

Poté co děti předvedly svá představení, vytáhla je knihovnice Růžena Lepšová na vzduch, do tmou zahaleného Benešova. „Málokdy se takhle v noci dostanou ven na procházku. Je to tedy pro ně zážitek. Samozřejmě se také trošku bojí,“ usmála se Lepšová.

Jenomže hlavní důvod noční výpravy byl zcela jiný. „Pěkně si je tím utahám, aby nepřekypovaly ještě pozdě v noci přílišnou aktivitou,“ poodhalila své plány Lepšová.

Letos si děti na Noc s Andersenem Růžena Lepšová rozdělila na dvě skupiny – na starší a mladší. Starší se v knihovně vyspí za dva týdny. „Je to takto naprosto ideální stav, protože se děti dají dobře ukočírovat, uhlídat. Když jich tu mám najednou třicet, je to těžké,“ řekla benešovská knihovnice.