Práce lidí, kteří nehledí na svůj čas a rádi ho věnují péči o jiné lidi, je nedocenitelná, uvědomuje si velmi dobře ředitel neziskové společnosti Informační centrum občanského sektoru (ICOS) v Českém Krumlově Tomáš Zunt. Zdůraznil to na setkání členů dobrovolnického centra, které ICOS pořádá jednou do roka. „Jsem rád, že se tu po roce zase vidíme, i když tu nejsou všichni dobrovolníci," řekl. Dobrovolnické centrum v roce 2009 začínalo se třemi pracovníky, dnes už jich má více než padesát. „A to jsou jenom ti, kteří zde pracují pravidelně. Řada dalších pomáhá jednorázově či nárazově v dalších programech. Vaší práce si strašně vážíme."

uhým něco přes deset tisíc hodin za rok," připomněl Tomáš Zunt. „To je naprosto ohromující číslo, které představuje konkrétní práci s klienty. K tomu je třeba připočítat další práci související s přípravami a podobně. Někteří dobrovolníci říkají, že to dělají hlavně pro sebe a věřím, že tak obohacují i svůj život, především však obohacují životy druhých." A tak vždy jednou do roka se nezisková organizace ICOS snaží své dobrovolníky odměnit drobným dárkem. Tentokrát se tak stalo během setkání v kavárně Galerie Egon Schiele Art Centra.

Jednou z dobrovolnic je například pětašedesátiletá Hana Kocourková z Holubova, bývalá učitelka, která nyní působí v Domově pro seniory v Českém Krumlově. Dlouhá léta vede turistický oddíl mládeže a podařilo se jí splnit si sen – umožňovat v domově setkání seniorů se zhruba jedenáctiletými dětmi.

„Vše začalo poté, když jsem sama měla zdravotní problémy a potřebovala jsem něco dělat," říká Hana Kocourková. „Zachránilo mi to život. Řekla jsem si, že bych mohla sepisovat příběhy seniorů, protože mám pocit, že dnešní společnost si seniorů moc neváží. Psaní je teď ale trochu v pozadí, pro mě je důležitější, že jsem s nimi, povídáme si, třeba i u kávy, předčítám jim, zpíváme, vyprávíme si o zajímavých osobnostech a podobně. Někdy stačí i pohladit."

Dobrovolnictví si v projektu Kamarád v životě zkusil také dvacetiletý Jan Lindner z Č. Krumlova. „To znamená, že se přátelím s vrstevníkem, který má nějaké potíže například v rodině. Scházíme se, vymýšlím pro nás program. Hrozně mě to baví. Pokud mi to škola dovolí, rád bych s tím pokračoval."