Toto varování platí jak pro nejednoho turistu tuzemského, tak i zahraničního. „Už několik let se po městě pohybují kapsáři, kteří se specializují například na japonskou klientelu. A dá se říci, že jsou takřka nepostižitelní,“ nastínil průvodce Oto Šrámek. Jak je to možné?

Jednak nejsou někteří turisté z domova na krádeže tohoto typu zvyklí. Dalším důvodem je obratnost kapsářů. Ty při činu sice někdy uvidí svědek, nebo zachytí kamerový systém, ale takřka nikdy není vidět samotný akt vytažení peněženky z kabelky nebo odjinud. Ale především, ve chvíli, kdy turista ztrátu zjistí, strážníci či policisté narážejí na zásadní problém.

„Přestože máme fotografie některých zlodějů, jsou nepostižitelní, protože případy jsou nejčastěji nakonec ohlášeny ne jako krádež, ale jako ztráta,“ dodává průvodce, který každoročně zažije se svými klienty několik desítek podobných situací. Jen za letošek strážníci řešili deset takových případů. Kolik jich bylo ve skutečnosti, když okradení přijdou na to, že jim něco chybí, až doma nebo na hranici? To zůstává otázkou.

Ve chvíli, kdy se turisté dozvědí, že kvůli krádeži zaberou výslech a vyšetřování několik hodin, zpravidla kapitulují a dají přednost kratší úřední proceduře nahlášení ztráty, kdy je vše zadministrováno během dvaceti minut. „Nemáme čas čekat několik hodin,“ odpovídají postižení.

Taková prodleva totiž ovlivní průběh celého zájezdu a navazujících akcí, které jsou pro turisty připraveny třeba už i v jiném státě. Paradoxně tedy, i kdyby byl kapsář následně kdekoliv chycen s odcizeným lupem, nikdo mu nedokáže, že cokoliv z toho ukradl.

Oficiálně na papíře existuje pouze ztráta. Podle mluvčí krumlovské policie Michaely Pavlíčkové jsou úkony nutné k vyšetřování dané zákonem a nelze je obejít, vyhnout se jim ani je urychlit.

„Při hlášení ztráty dokladů se přizve tlumočník, pokud je nutný, vystaví se potvrzení o ztrátě či odcizení dokladů, které se skrze Policejní prezidium předá ambasádě daného státu,“ popsala Pavlíčková jednu část vyšetřování. Při takzvané krádeži na osobě či krádeži odložených věcí se opět nejprve musí sehnat tlumočník, opět se vystavuje potvrzení, ale musí dojít i na ohledání místa činu, pokud je známé, sepsání protokolu o trestním oznámení a zahájit trestní řízení.

„Abychom tady byli v době, kdy tržby v turistickém ruchu klesají ne o procenta, ale o desítky procent, ještě okrádáni kapsáři, o to hůř se nám žije,“ říká podnikatel v turistickém ruchu a zároveň i radní Českého Krumlova Jan Vondrouš. „V podstatě se ze strany státní správy, ale někdy i samosprávy, setkáváme často jen s pokrčením ramen. Nedá se nic dělat? Chápu, že je to těžké, ale když se ve zprávách dozvím, že byl odsouzen rumunský kapsářský gang, tak si říkám, proč to někde jde a v Krumlově ne?“

Paradoxem je, že už v roce 2002 na tuto situaci upozornili českokrumlovští průvodci vedení města v oficiálním dopise. „Do dnešního dne se v tomto ohledu nic nezměnilo,“ doplňuje Oto Šrámek.