Zatímco se většina obyvatel regionu při představě nadcházejích Velikonoc těší na prodloužené volno, pracovníkům církví na Českokrumlovsku začíná naopak hodně náročné období.

Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky, a tak bude v kostelích na Českokrumlovsku rušno. Faráři budou sloužit jednu mši za druhou. Například církev římskokatolická zahajuje bohoslužby už na Zelený čtvrtek. Na Velký pátek můžete potkat poutníky na křížové cestě v Blansku, Dolním Dvořišti, Omlenici, v Soběnově či Velešíně.

Na pašije si můžete zajít v pátek v poledne do Římova, v pondělí se bude konat česko – německá bohoslužba i v Pohoří na Šumavě. A to je jen zlomeček dění. O Velikonocích jsme si povídali s kaplickým farářem Pavlem Šimákem.

Dají se Velikonoce považovat za vzpomínku na smrt Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání?

Dají, ale my nechceme jen vzpomínat na to, co se odehrávalo dva tisíce let zpátky. Chceme to zpřítomnit. Na Zelený čtvrtek a Velký pátek jsme ve spojení s lidmi, kteří z pohledu naší víry nějakým způsobem trpí. Věříme totiž, že Kristus dál trpí v každém člověku, který má nějakou úzkost, bolest. Vzpomínáme tedy jak na utrpení Ježíše, tak i současných lidí.

Zmrtvýchvstání pak začínáme slavit v sobotu večer. Nechceme ale opět jen uvažovat o tom, co se kdysi stalo, ale uvědomujeme si, že se nový život nabízí všem, nejen zemřelým, ale každému člověku. V tomto období vidíme nový život v přírodě, která začíná po zimě rašit. A stejně tak by to mělo vypadat v lidské duši.

Člověk by se měl radovat z projevů nového života. O tom hovoříme ve svých kostelech. Nový život se netýká jen běžného života, který bude následovat po smrti, ale týká se i současnosti. Kdo se otevře Kristovu duchu, může novou energii prožít už teď.

Jakým dnem vyvrcholí Velikonoce?

V neděli či už o sobotním večeru, kdy začíná oslava zmrtvýchvstání. Oslava nekončí na Velikonoční pondělí, jak si může někdo myslet, nýbrž pokračuje po celý týden. Je ale pravda, že intenzita oslav v kostelech už není tak silná.

Velikonoce tedy křesťanům správně začínají kdy? A kdy končí?

Velikonoce začínají Květnou nedělí, která nyní uplynula. Ta symbolizuje Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. V církvi Velikonoce oslavujeme sedm týdnů až do svátků seslání Ducha svatého.

Začátkem Velikonoc končí postní období?

Přesně tak.

Jakou symboliku má tradice na Velikonoční pondělí, kdy chlapci prohánějí dívky s pomlázkou v ruce?

Pomlázka má podle mě dva významy. Jedním z nich je bolest, kdy se musí uhodit proutkem. Řekl bych, že to symbolizuje myšlenku, že se bolestí probouzí nový život. Ten se neobejde bez oběti.

V takzvaném šupání pomlázkou je také přítomna erotika. Jinak vajíčka o Velikonocích symbolizují nový život. Vždyť už i malé děti vědí, že se z něj může vylíhnout kuřátko.

Velikonoce: radost i utrpení

Velikonoce jsou o utrpení a radosti. „Velikonoce jsou bez diskuze nejvýznamnější křesťanské svátky,“ říká českokrumlovská vikariátní ketechetka Štěpánka Talířová. „Jsou o utrpení lidského života. K životu bolest patří, nevyhneme se jí. Samozřejmě je každé utrpení náročné. Křesťan ho pak může vložit na Velký pátek do svých proseb a modliteb. Následuje Bílá sobota a Boží hod velikonoční, kdy slavíme veliký zázrak. Smrt neznamená konec, vzniká nový život. Po smutku a utrpení tedy přijde velká vlna radosti, která se nese ještě celým následujícím týdnem.“