Dva zástupci budou reprezentovat Českokrumlovsko na Mistrovství Šumavy – soutěž Antonína Pražáka ve Strakonicích. O tom o víkendu rozhodly podzimní zkoušky loveckých psů v Kaplici, kterých se zúčastnilo pět myslivců se svými psy.

Úspěšní z nich pak získali certifikát potvrzující, že jsou lovecky upotřebitelní pro dohledávku a přinášení drobné zvěře. Každý držitel honitby totiž podle zákona musí mít určitý počet lovecky upotřebitelných psů, tedy psy se zkouškami.

Jako zkušební terén posloužilo pole v honitbě Mysliveckého sdružení Kaplice. Jeden z rozhodčích různě po poli vlekl za sebou mrtvou bažantí slepici nebo králíka, jenž nahrazoval zajíce, pak je nechal v jeteli strniště pohozené a sám se schoval za jeden z balíků slámy rozesetých po celém poli. Pes pak musel jít po stopě, zvěř najít a donést ji v co nejkratší době svému pánovi. Z mordy ji směl pustit až v okamžiku, kdy od něho myslivec zvěř převzal.

„Zkoušená skupina může mít maximálně šest psů, hodnotí je tři rozhodčí. Tady je psů pět, jeden z nich je už vyřazený, protože neuspěl,“ vysvětloval jednatel Okresního mysliveckého spolku Český Krumlov Josef Amcha.

„Už mají za sebou disciplíny jako přinášení kachny z hluboké vody, kdy si například mohou vodu, která jim crčí ze srsti, otřepat až po odevzdání kachny myslivci. Také pohozenou – kdy se bažant nebo zajíc pohodí do trávy, mezitím se zkouší i poslušnost. Teď právě dělají vlečky.“

Při sledování zkoušek je i laikům brzy jasné, že myslivci se musí svým loveckým psům maximálně věnovat. „Chovat loveckého psa je strašná řehole,“ potvrzuje Josef Amcha. „Je to o spoustě času a odříkání. Ale myslivec bez psa nemůže být. Proto je tu dnes také támhle nejstarší účastník, sedmdesátiletý Václav Staněk, který svého psa musel utratit. Ale nevydržel to a pořídil si nového.“

Josefa Amchu velmi těšilo, že na zkoušce nechyběli mladí myslivci, kteří ukončili myslivecký kurz před dvěma roky. „A dnes už tu mají pěkně připraveného psa.“

Nadějným myslivcem, jehož fenka rozhodčí uváděla v nadšení, byl Jan Žlunka z Velešína. Jeho fena Terinka je příslušnicí plemene maďarský ohař krátkosrstý a svou dovedností si vydobyla spolu s prvenstvím nominaci na Mistrovství Šumavy. Spolu s nimi tam pojede se svým ohařem i Josef Drdák z Kaplice, který se umístil druhý.

„Na myslivost jsem se dal, protože odmalička mám vztah k psům, a to k sobě neodmyslitelně patří. Navíc je tu rodinná tradice, neboť myslivci jsou i strýcové. Také jsem od dětství rád chodil do přírody i lesa,“ říkal Jan Žlunka.

Teri je jeho první pes, o to větší má radost z jejích úspěchů. Například před měsícem Teri absolvovala zkoušku speciální vodní práce a umístila se v první ceně.

„Dneska má doma za odměnu připravené hovězí maso. Před zkouškami totiž dostávala jenom granule, aby lépe odolala pokušení, až bude držet úlovek,“ usmíval se.

Temperamentní Terinka se do vody vrhá ráda nejenom pro kachny. Také si občas zaplave se svým páníčkem. „Jenom přitom nemůže pochopit, jak to, že mi vidí pouze hlavu a zbytek mám pod vodou,“ smál se.

O tom, jak to chodí na Mistrovství Šumavy, zatím oba nic nevědí. „Jsem rád, že pes pracuje tak, že si zaslouží účast. A oba se zúčastníme s chutí,“ ujistil Jan Žlunka.