Za posledních dvacet let se u nás změnil život prakticky každému člověku. Jak vnímají roky demokracie a svobody lidé z Českokrumlovska?

Ne každý jen pozitivně. Nejčastějším pozitivním názorem bývá výběr v obchodech a možnost cestování do zahraničí. Negativně vnímají lidé hlavně politiku a nedostatek peněz.

Poznámku redaktora Zdeňka Zajíčka Co nám režim dal a vzal? čtěte ZDE!

Jan Justin Berka, nynější převor vyšebrodského kláštera, přišel do Vyššího Brodu v roce 1991, jak sám s úsměvem vzpomíná, jen s igelitovou taškou v ruce. Jak jemu změnila Sametová revoluce život?

„Sedmnáctý listopad změnil naprosto zásadně život nás všech i můj,“ řekl. „Myslím, že bych mohl vyjmenovat daleko víc pozitiva, než negativa v tom, co přinesl. Samozřejmě je toho hodně, co by se dalo kritizovat, ale to je asi důsledek svobody, která nám zároveň přinesla i větší zodpovědnost. Záleží na každém, jak se k tomu postaví. Já za ten den děkuji Pánu Bohu, byl to zázrak.“

Co by se dalo ještě i po dvaceti letech změnit k lepšímu? „Společnost ještě zatím plně nedoceňuje význam kulturních památek. U nás dávají sponzoři a mecenáši stále více například na sport, na dostihy a podobně. Ovšem tento vývoj se asi nedá přeskočit, k tomu musí společnost dospět.“

Před dvaceti lety žil a pracoval převor Berka v Praze, takže se přímo zúčastnil i slavného pochodu z Albertova na Národní třídu.

„Pracoval jsem jako ošetřovatel v domově důchodců. Když jsem neměl službu, chodil jsem na všechny demonstrace. Byly to nádherné dny, ve kterých se ukázalo i to dobro v lidech. Vzpomeňte si, jak k sobě byli všichni slušnější, milejší, jak tehdy ubylo kriminality…“

Klášter nejvíce trápí nedořešené restituce, kdy některé budovy ve vlastnictví státu ještě v tyto dny chátrají a hrozí zhroucením.

Josef Blažek mladší, Český Krumlov: „Máme sice větší možnosti nakupování nebo přístupu k informacím, ale lidi by se měli zamyslet především každý nad sebou, jak se k sobě chovají. Myslím, že jinak to nebude dlouho trvat a namísto cinkání klíčů už lidi vezmou do ruky flinty.“

Josef Blažek starší syna doplnil: „Já bych vyměnil všechno, vládu i starostu tady v Krumlově, všechno.“

Margita Kubáková, Pasečná: „Na revoluci jsme doplatili hlavně my, důchodci. Hlavně kvůli tomu, že nám vyměřili velice nízké důchody. Já za 38 roků práce mám důchod 7200 korun. Vychovala jsem tři děti, víte, co to je?

Tyto děti jsme nechali vystudovat na vysokých školách, všechny za nového režimu, takže veškeré náklady jsme museli zaplatit sami. Nelíbí se mi to. Nehledě na to, že současná vláda nám nepřidá na důchodech ani korunu. Život u nás na Pasečné je sice lepší než ve městě, ale ten opasek si stejně musíme utáhnout.“

Milka Hajerová, Český Krumlov: „Mělo by být bezpečněji, abychom se nemuseli bát jít například v noci domů. Dříve se mi také líbilo to, že všichni museli chodit povinně do práce. Neexistovala nezaměstnanost, všichni měli peníze. Dneska to tak není. Děti se vyučí a nemají kam nastoupit do práce.“