Velké okresní derby obou zástupců našeho regionu ve fotbalovém krajském přeboru mezi celky kaplického Spartaku a českokrumlovského Slavoje je vždy pro fanoušky očekávanou událostí termínového kalendáře.

I letos tento fotbalový šlágr napsal tečku za podzimní částí sezony a přinesl tradičně hodně vzruchu, plno emocí, pocitů radosti na straně jedné a zklamání na straně druhé. Jen pro připomenutí základní fakta.

V tabulce druhý domácí Spartak šel do prestižní bitvy v roli papírového favorita a s uklidňující už patnáctizápasovou sérií bez prohry s velkým rivalem z okresního města. Hostující Slavoj nastupoval s velkou touhou tuto černou můru konečně zaplašit, což se mu po prvním poločase snů nakonec povedlo.

Derby začalo

13.30: Hodinu a půl po nedělním poledni za příjemného slunečného počasí nastupují oba odvěcí rivalové na zelený trávník a poklidná atmosféra ještě nenasvědčuje hektickým událostem příštích minut. Z hloučku domácích příznivců se však náhle ozve prorocká věta: „Jestli nás neporazíte dneska, tak už nikdy.“ Kapličtí totiž nastupují v oslabeném složení a v sestavě jim chybí i tradiční opora, nemocný kapitán.

13.35: „Je tady i televize. Snad se to nepopere jako včera,“ prohodí asistent rozhodčího s poukazem na jiné utkání. Jeho přání se naštěstí naplňuje. V derby se totiž hraje výborný útočný fotbal, který sleduje i řada fanynek míče kopaného (nebo spíše samotných aktérů z trávníku). Domácímu hráči v té chvíli utíká lehká přihrávka do autu a přihlížející divačka má jasno: „To je kopyto.“ Určitě ví, o čem hovoří…

13.43: Jeden z domácích fotbalistů stačí v přerušené hře pozdravit za plotem procházející ratolesti i s chotí a za chvíli vyšle krásnou střelu, kterou však krumlovský brankář bravurně vyráží. Oba aktéři si vyslouží potlesk slušně zaplněných ochozů. O chviličku později se na druhé straně dere do šance hostující kapitán, ale ztroskotá na pozorném brankáři. A z tribuny se ozývá: „Přece by si nám nechtěl dát góla, medvěde!“

13.57: Najednou však domácí křikloun ztrácí řeč. Hostující fotbalisté se právě zaslouženě ujímají vedení. Rázem navrch mají fandové krumlovských barev a z kotle je slyšet: „Už se vezou!“ A že to nebylo jen zbožné přání, to ukazuje poslední čtvrthodina prvního poločasu.

14.07: Hosté ubránili standardní situaci ve vlastní šestnáctce, následně vyrážejí do rychlého brejku a z nastalého závaru v šestnáctce domácích přidávají druhou branku. Radost hostů je veliká, zklamání domácích příznivců rovněž, i když si jeden z fandů neodpustí škodolibé popíchnutí: „Dají dva šmudláky a zbláznili by se.“

14.10: Domácí útočník v rozmezí několika málo okamžiků zahazuje dvě obrovské šance. Fanynka spartakovců schovává hlavu v dlaních. „To už snad není možný.“

14.13: A jakoby tato fanynka tušila, že domácím v tomto utkání pšenka nepokvete. Hostující hráč se trefuje krásně zpoza vápna a přidává uklidňující třetí zásah do domácí sítě. A hlavu v dlaních v této chvíli nemá jen hlasitá fanynka, ale i řada dalších vyznavačů domácích barev. „To je debakl.“ Další fanoušek se ještě snaží obrátit vše v žert: „To je toho. Vyhrajou jednou za patnáct let a dělají z toho událost,“ hořkost v jeho hlase je ale evidentní. Jiný fanda Kaplice má ale jasno a nebere si servítky: „Hoši, jestli vás to nebaví, tak jste to mohli zabalit rovnou a prohrát radši kontumačně.“

14.15: Arbitr utkání si za nepotrestaný faul na domácího hráče vyslouží hanlivý pokřik od několika mladíků, označení za příslušníka čtyřprocentní části populace a ještě přídavek. „Víme kde máš auto!“

14.30: Nezaujatý fanoušek si ovšem mohl o přestávce libovat. První půle nabídla výborný fotbal, fotbalisté servírovali spoustu vypracovaných šancí, padly krásné góly, vidět byly velké emoce – a právě pro takové momenty stojí za to chodit na fotbal!

Po přestávce už Českokrumlovští dovedli prestižní partii k výhře rozdílem tří branek, o které rozhodli už do poločasové pauzy. Stále se ale bylo na co dívat.