Demolici objektu stojícího v sousedství kostela, kterou plánovalo biskupství a obec Malonty ji podporovala jako nejrozumnější řešení, zabránil česko-rakouský spolek Za záchranu fary v Malontech. Podle jeho členů by po opravě ve faře mohlo vzniknout mezinárodní kulturní a společenské středisko. Na rozdíl od původní představy však už nechce převést faru do vlastnictví, protože by to pro ně bylo příliš velké sousto. Chce, aby se na rekonstrukci podílely také českobudějovické biskupství, kraj, památkáři, obec a další instituce. Momentálně to ale vypadá, že komunikace mezi spolkem a biskupstvím trochu vázne.

„Já doufám, že bude lépe fungovat,“ vyjádřil své přání předseda spolku Bernhard Riepl, rakouský učitel a překladatel žijící v Kaplici. „Nyní čekám ze strany biskupství nějaké návrhy, já nějaké nápady mám, ale stále mám pocit, že ochota hledat konstruktivní řešení je spíše minusová než nulová. Čekám třeba na návrh, že to hlavní, co je třeba udělat, je střecha. A to může stát tolik a tolik peněz. Jakmile toto budu vědět, začnu přemýšlet, jak ty peníze získat. Mám některé přísliby. Jsem přesvědčen, že bychom ty peníze dohromady dali. Biskupství i obec jsou proti záchraně fary a uvědomuji si, že není nejlepší, když je přijdu přesvědčovat já jako cizinec. Hlavně by to chtělo, aby se lidé, kteří se aspoň trochu cítí spojeni s náboženskou tradicí, postavili na vlastní nohy a začali se o to zajímat.“

Spolek již vložil do statického zabezpečení části budovy fary několik desítek tisíc korun, finance do zajištění budovy vkládá i biskupství.

„Římskokatolická farnost Malonty s podporou Biskupství českobudějovického loni zahájila zabezpečovací práce areálu fary v Malontech,“ uvedla Markéta Frantová, krumlovská vikariátní stavební technička Biskupství českobudějovického. Popsala, jak se nyní věci ohledně fary mají. Práce průběžně konzultují se statikem Janem Vinařem, který vyhotovil projekt na zabezpečení areálu. Kontrolují je a vyjadřují se k nim také referenti památkové péče Kaplice a Národního památkového ústavu Č. Budějovice. Pro opravy areálu fary byl založen transparentní účet: 000000-6140207369/0800, na nějž mohou zastánci a podporovatelé obnovy areálu přispívat.

„Loni se podařilo znovu vyzdít vnější nároží, a to nejen díky darům z transparentního účtu, ale také díky dotaci Ministerstva kultury z Havarijního programu,“ doplnila Markéta Frantová. „O podporu z dotace bylo požádáno i v letošním roce 2023 na opravu a výměnu krytiny fary, zatím bez přidělení přislíbené kvóty se zařazením do rezervy programu. Římskokatolická farnost Malonty i Biskupství českobudějovické stále hledá možné využití areálu fary i případné zájemce. Zatím o faru nikdo nemá zájem.“

Doplnila, že spolek vznikl v roce 2021 a má v areálu fary ustanovené sídlo. „Zástupci spolku jednali s farností i biskupstvím o tom, že o faru mají zájem při splnění několika podmínek,“ podotkla Markéta Frantová. „Mimo jiné i včetně toho, že budou moci mít sídlo v tomto areálu. Po splnění daných podmínek však spolek od přislíbeného převodu – převzetí areálu fary - odstoupil. Spolek prezentuje, jak zachraňuje areál fary. Získávání dotací a hledání možností však zůstává břemenem farnosti.“

Moc optimisticky na snahy spolku a budoucnost fary nehledí ani starosta Malont. „Roh fary je zalepený, firmu, která to udělala, jsme našli my. A od té doby se tu neděje nic,“ řekl Vladimír Malý. „Se zástupci spolku komunikujeme, ale nevidím to dobře, že se něco pohne a fara bude alespoň částečně rekonstruovaná. My se na tom podílet nechceme. Na kostel dáváme všechny roky 70 až 100 000 korun a přispíváme rádi, protože kostel je dominantou naší obce. Kdyby se fara zbourala, kostel by se odkryl a vynikl v celé své kráse. Navíc teď padá hřbitovní zeď kolem kostela do areálu školky, proto na její opravu také přispějeme.“

„Já sleduji činnost spolku s optimismem,“ řekl Radek Kocanda, čestný člen spolku. „Na obnovu už přispěli nejednou korunou, což je pozitivní. Kvituji, co dělají. Jejich snaha je mi sympatická. Ten objekt je v naprosto katastrofálním stavu a potřebuje velkou finanční investici. Myslím, že to směřuje k tomu, aby se ten objekt staticky zajistil a získal šanci na život. Protože poté bude nějaký čas na to, zabývat se, co s tím dál. Kdyby se ten objekt jednou opravil, bude to nepochybně ku prospěchu obce, může sloužit různým účelům. Farní areál je krásný kout, tvoří hezký celek s kostelem. Spolek to chtěl získat před válkou na Ukrajině, válka ale všechno změnila, a spolek to musel odříct. Statické zajištění fary však pokračuje, a to je hlavní.“

Současnému předsedovi spolku ale leží na srdci ještě další věc, která s farou také souvisí. Přál by si, aby se více dohromady dali farníci a zvýšili svou aktivitu. „Stav, do jakého se fara dostala, je výsledek toho, že něco nefunguje a já chci změnit i to fungování,“ zamýšlel se Bernhard Riepl. „Pak naše snaha zachránit tu budovu bude mít smysl. Malontská fara je důležitá, hlavně symbolicky. Proto překládáme a přepisujeme kroniky z Malont a okolí, které jsou psané hlavně v němčině, aby lidi pochopili historii místa, kde žijí a získali vztah k těm nemnoha památkám, které se tu doposud zachovaly. Bylo by skvělé, kdyby se v Malontech podařilo založit farní radu, která by se aktivně věnovala ekumenickým záležitostem a osvětě, i třeba znovu postavení povalených božích muk mezi stromy. Při překladu kronik jsme třeba narazili na velmi zajímavou informaci ve školní kronice obce Malonty z roku 1892, že zmíněná fara v té době údajně ani nepatřila budějovickému biskupství, ale Buquoyům v Nových Hradech, kteří se jako mecenáši kostela zasloužili i o tuto formu kultury. Jsem pro reformaci práce ve farnosti. Jeden člověk nemůže dělat všechno. Je třeba, aby rozkvetl spolkový život. Je nejvyšší čas to změnit. Bude to trvat dlouho, ale aspoň malé pokroky být mohou.“