Stav fary je natolik tristní, že se jako rozumné řešení nabízí nebezpečné budovy zdemolovat. Ke stejnému závěru došlo i českobudějovické biskupství, které na udržování prázdné nevyužité fary nemá potřebné prostředky. Proto biskupství zažádalo ministerstvo kultury o sejmutí památkové ochrany. Proti tomu se ale postavila skupina nadšenců, kteří chtějí architektonicky cennou faru zachránit, a proti demolici jsou i památkáři.

„Fara je ve vlastnictví římskokatolické církve Kaplice,“ říká starosta Malont Vladimír Malý. „Fara se bortí a některé její zdi už spadly. Vyvíjíme tlak na vlastníka, aby konal, neboť stav fary je pro Malonty velmi nebezpečný. Máme obavy o zdraví občanů, zejména dětí, navíc fara stojí v sousedství školy a školky. A naše obavy přetrvávají i navzdory tomu, že farnost nechala objekt oplotit. Nechceme, aby se řešení odkládalo na neurčito. Nemáme žádnou radost z toho, jak to s farou dopadlo, ale jsme za zdraví občanů odpovědní.“

Areál a budovy fary mají dlouhou historii, proto se do boje za její záchranu pustilo společenství lidí, kteří sepsali a podepisují Malontské memorandum a pravidelně se setkávají. „Bývalý farní dvůr v Malontech tvoří s kostelem za ním historický soubor, který by měl být nejen zachován pro obec, ale měl by se mu vtisknout nový život,“ je přesvědčen jeden z členů Bernhard Riepl z Kaplice. „Fara ale byla poškozena během bouře roku 2016 a po částečném zřícení na konci roku 2020 to s tou ´téměř ruinou´ vypadá nyní dost špatně. Snažíme se proto podnítit aktivitu veřejnosti v regionu, které na památkách záleží a měla by chuť a možnost pomoci. Zkusme ještě otočit kormidlem a faru zachránit!“ Uskupení si uvědomuje, že případná záchrana fary bude stát spoustu peněz. Iniciátoři se domnívají, že budova by se mohla například poté využívat pro volnočasové aktivity, keramické dílny, řezbářství, kurzy starých řemesel, využívat ji třeba v kombinaci s penzionem a muzeem a podobně.

„Fara je opravdu ve vážném statickém havarijním stavu a ohrožuje životy lidí,“ říká Petr Samec, mluvčí Českobudějovického biskupství. „Z naší strany je současný stav fary neudržitelný a řešíme zabezpečení objektu. To, co bude s objektem dál, je stále v jednání, ale s využitím této fary pro církevní účely nepočítáme. S představiteli tzv. Malontského memoranda jsme měli v březnu první schůzku, seznámili jsme se s jejich představami a budeme s nimi znovu jednat. Nicméně případná rekonstrukce nebude levná – náš odhad na základě statického posudku je kolem 60 milionů korun.“

Památkáři věří, že na záchranu fary ještě není pozdě. „Fara je vzhledem k dlouhodobému zanedbávání údržby ze strany vlastníka ve špatném stavu a některé části jsou bohužel i havarijní, ale to neznamená, že je celá stavba k demolici,“ je přesvědčen Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Národního památkového ústavu. „Zachránit ji nepochybně lze. K dispozici jsou dotační tituly Ministerstva kultury ČR nebo Jihočeského kraje, ze kterých je možné na obnovu čerpat. NPÚ nesouhlasí se zrušením památkové ochrany. Budova fary je zmiňována v zemských deskách již k roku 1598, gotická okna v jižní ohradní zdi fary však ukazují, že je mnohem staršího založení. Na počátku 18. století byla fara přestavěna a získala svou současnou podobu. Z tohoto období pochází mimořádně zajímavý soubor krovů dochovaných na většině farních budov. Spolu s kostelem sv. Bartoloměje tvoří fara neoddělitelný urbanistický a funkční celek, sdílející společnou historii po dlouhá staletí. V demolicemi silně zasaženém pohraničí, kde po roce 1945 zanikla převážná část historické zástavby, by byla ztráta takto cenného domu o to citelnější. Stejně citelnou ztrátou je to i pro samotnou obec Malonty.“ Památkáři jsou, pokud o to vlastník projeví zájem, připraveni spolupracovat na přípravě projektu záchrany fary a pomoci i s žádostí o dotaci.

Společenství Malontského memoranda nabízí účast na záchraně. Další jednání spolku s biskupstvím se má konat počátkem května.