Umělecky nadanou rodinou Františka Kříže se může chlubit holubovská vesnice Třísov.

Zatímco dcery Radka a Marcela přivážejí do své domoviny nejrůznější ocenění z mezinárodních hudebních soutěží, jejich otec ve svém volném čase vyrábí designově originální housle či maluje. Momentálně má za sebou úspěšnou výstavu v křemežském radničním sále.

Můžete popsat, co všechno ve svém volném čase vytváříte? Co je vaším největším koníčkem?
Přiznávám se jako člověk ve znamení blížence - všechno dělám samozřejmě s otazníkem. Rád maluji olejovými barvami, vyrábím housle v jiném designu, samozřejmě hrající. Dělám originální plastiky z malty, nástěnné malby, dřevěný nábytek a mozaiky například z dlaždiček.

Kdy jste poprvé přičichnul k umění? Co bylo impulsem do vlastní tvorby?
Umění jsem vnímal odmala, ale poprvé jsem začal ve třiceti letech malovat. Tchán architekt Vítek mi tehdy řekl, že umím malovat, tak jsem začal. Vlastní tvorbu hledáte celý život.

Jak vypadaly vaše umělecké začátky?
Začátky každého kumštýře jsou takové, že jste stále na začátku.

Má umění ve vaší rodině kořeny?
Umění v mé rodině má také kořeny, nikoliv ale profesionální.

Čím se profesně živíte?
Momentálně se živím ve stavebnictví jako soukromník. Obklady, stavby domů aumění.

Nepřemýšlel jste někdy, že byste si vydělával svým koníčkem?
Prodej svých děl jsem prováděl v 90. letech, kdy jsem prodal zhruba 500 obrazů, ale tím pádem se nemůžete umělecky vyvíjet. Musíte malovat komerčně.

František Kříž se narodil se v roce 1959. Žije spokojeně v obci Třísov. Živí se ve stavebnictví jako soukromník. Dělá například obklady či stavby domů. Umění, jakožto koníčku, se věnuje zhruba od svých třiceti let. Využívá ho hlavně ve svém oboru stavebnictví – tvoří plastiky, mozaiky, nástěnné malby a tak dále. Má hudebně velmi nadané dcery Marcelu a Radku.

Momentálně máte za sebou výstavu v Křemži. Jakými výstavními síněmi jste už prošel? Kde se vám líbilo nejvíce?
Byl jsem dvakrát ve Křemži, jedenkrát na Včelné.Vystavoval jsem po hotelích a hospodách u nás a v Rakousku.

V Křemži jste se nyní setkal s jakými ohlasy?
Mám radost, když někdo z kolegů prodá obraz. Má radost je v tom, že vím , že pokračujeme. Výstava ve Křemži se zdařila, přišlo se podívat hodně lidí. Také díky panu starostovi Troupovi.

Jistě máte i nějaké své umělecké vzory…
Samozřejmě mám. Jsou jimi italští malíři středověku, Španělé a čeští malíři 19.století a 20. století.

Jak jste již zmínil, vyrábíte i své housle. Jsou také na prodej?
Výroba houslí začala před pěti lety. Nejprve jsem získal zkušenosti při opravách houslí. Poté jsem začal vyrábět vlastní s tím, že jsem se snažil vytvořit nový tvar a zvuk. U houslí to není jako u obrazů, dva až tři měsíce vyrábíte, a když je hotovo, tak teprve natáhnete struny a přijde překvapení. Dvoje housle jsem již prodal do Kanady.

K hudbě máte tedy jistě blízko, což je mimo jiné vidět i z vašich obrazů. Co posloucháte za muziku? Umíte i na něco hrát?
K hudbě mám blízko, u nás se stále hraje. A sám hraji amatérsky na kytaru. Poslouchám od všeho něco.

Kolik věnujete svým koníčkům času?
Dá se říct, že své koníčky provozuji v práci, kde vytvářím mozaiky, plastiky a nástěnné malby. A doma po práci maluji obrazy a vyrábím housle.

Máte muzikálně velice nadané dcery. Můžete přiblížit, v čem vynikají?
Moje dcery se věnují hudbě již odmala, Marcela studuje klavír a Radka housle. Obě na JAMU v Brně. Radka ještě studuje zpěv na konzervatoři v Českých Budějovicích. Každoročně se účastní mezinárodních soutěží, kde už několikrát obsadily přední místa.

Je ještě něco, co byste chtěl dělat, ale nemůžete se k tomu dostat?
Myslím si, že se určitě něco naskytne a já do toho vletím.

Máte svůj sen?
Mým snem je,aby se mi podařil nějaký nový nápad v mém umění.

Cítíte se jako umělec?
Na tuto otázku se těžko odpovídá. Cítím se jako člověk, který se prostřednictvím svých obrazů a výtvorů snaží lidem přinést radost.