Nejméně tři až čtyři tisíce lidí navštívily v pátek první den v pořadí jedenáctých Frymburských slavností. O víkendu návštěvnost v podobných číslech pokračovala.

Co bylo možné si vyzkoušet, v čem si zasoutěžit a co poznat? Inu, posuďme sami: Krájení vzduchu – vrhání nožů, kudel, sekyr a bůh ví čeho (raději nedomýšlet…), Robin Hood - střelba z luků, praků, kuší (ovšem bez následného obírání pocestných), Hodem pádem – trefování míčky do figurín (přineste si svého oblíbeného politika), Hop skok přes potok – skákací trampolíny (přes potok to umí kdekdo, ale přes Lipno…?)

Už vloni se pořadatelský tým rozhodl, že většinu aktivit bude směřovat do centra městyse a tento krok se evidentně vyplatil. Všechny aktivity, atrakce, stánky, soutěže a další náplň slavností jsou v docházkové příjemné vzdálenosti.

„Važme si našeho poloostrova, na kterém se dá koupat a nehrne se na něj ropná skvrna z tankeru či potopené ropné plošiny,“ tak zní věta zvoucí návštěvníky do Frymburka. A je nutné dodat, že je navýsost pravdivá.

Proč vlastně slavnosti vznikly? „Nějaký hlubší vztah a potřebu sepjetí lidí s městečkem lze vytvořit jedině tak, když má městečko nějaké své slavnosti,“ okomentoval důvod starosta Oto Řezáč.

Frymburk míval historicky podobnou akci, ovšem vázanou ke svatému Bartoloměji, patronu zdejšího kostela, a k datu 24. srpna. To je ovšem ještě doba, kdy bývá naplno rozjetá turistická sezóna.

„Našli jsme jiný termín, první či druhý týden v červnu, kdy místní ještě nejsou tak zaměstnáni turistickým ruchem a mohou si ještě užít. A navíc oni sami cítí, že jsou to slavnosti určené pro ně samotné, přijali to za své a funguje to,“ dodává starosta.

Co na to lidé

„Hrálo se nám fajn a posluchači reagovali na naše písničky velmi dobře,“ okomentoval těsně po vystoupení Swing bandu Agria Kaplice jeden z jeho členů Karel Štancl své druhé vystoupení na Frymburských slavnostech.

„Jsem tady asi po šesté, funguje to tady perfektně,“ řekl jeden z mnoha prodejců Jan Flachs.

„Tady mají nejnižší poplatky pro stánkaře, takže o co jde?“ Takto zareagoval Jan Štaubert, prodejce cukrovin. Jak sami pořadatelé dodávali, tento vstřícný krok se jim opravdu vyplatil po celá léta.

„Je to dobré,“ zhodnotil Tomáš Václavík se synem Jakubem a dodal: „Přivítali bychom ještě víc divadelních představení pro děti.“