Další životní zkušenost. Tak okomentovala svoji účast v televizní soutěži Prostřeno na Primě Hana Červenková, která bydlí střídavě v Českých Budějovicích a v Chlumu u Křemže. Do pořadu ji přihlásila dcera, čímž své mamince připravila šokující překvapení.

Ačkoliv se Haně Červenkové do televize zrovna dvakrát nechtělo, vzdorovat nemělo cenu. Dnes žena, která pracuje jako obchodní zástupkyně, svého kuchtění před kamerami nelituje.

Přihlásila vás dcera. Co ji k tomu vedlo?

Nejspíš to, že jí moje jídlo chutná, což je pro mě dobré znamení. (smích) Bylo to fakt překvapení. Celé tři minuty jsem vzdorovala, že nikam nejdu. Ale nic jiného mi nezbývalo. Dcera řekla – mami, musíš. A bylo to.

A jaké z toho máte dnes pocity? Nelitujete?

Byla to další životní zkušenost. Člověk má leccos zkusit. Všechno nám něco dá.

Co pro vás bylo v soutěži nejtěžší?

Těžko říct. Řekla bych, že jenom počasí, protože byl tehdy, v polovině března, poměrně velký mráz. Když v něm člověk každý den cestuje, není to moc příjemné. Ale jinak si myslím, že bylo natáčení v pohodě.

Nějaké zvláštní překvapení jste během týdne zažila?

Žádné zvláštní překvapení se nedostavilo. Ale uvidíme až v televizi, jací ostatní soutěžící opravdu jsou. Jak dokáží mluvit z očí do očí a následně do kamery. To budu možná překvapená. Snad brzy uvidíme.

Jaká se sešla tentokrát parta soutěžících? Rozumněli jste si?

Bylo to jako všude. Jsou lidé upřímní a naopak méně upřímní. Myslím ale, že zrovna naše parta docela ušla. Když to srovnám s některými díly, které jsem viděla v televizi, tak to nebylo tak strašné.

Jak se vyvíjel váš vztah během týdne?

První den byl seznamovací, protože se samozřejmě nikdo neznal. Druhý den už byl přece jenom lepší, protože jsme k sobě měli blíž. Jak to šlo dál, bylo to jen lepší. Později už ostatní člověk bere jako své známé. Už tak nějak ví, co od nich může čekat.

Takže si dokážete představit, že byste s někým udržela po natáčení přátelský vztah?

O tom jsem ani neuvažovala. To asi ne.

Jaké jídlo vám chutnalo nejvíc?

Když si to vezmu všeobecně, tak si myslím, že celkově nebylo jídlo špatné. Co bych ale vyzdvihla, těžko říct. Představuji si, že by měl člověk v takové soutěži udělat něco, co se normálně nedělá. Co připraví třeba jednou za rok. Když pak upeče kuře, ač sebelepší, je to stále běžné jídlo. Někdo měl třeba výborný předkrm, někdo měl obyčejný zákusek s ovocem. Nemůžu ale říct, že bych zažila nějakou bombu.

A co jste si připravila vy?

Dělala jsem kapra na ořechu. Mám pocit, že se takové jídlo hodí, když jsme v jižních Čechách. Je ale pravda, že jsou lidé, kteří ho nemusejí. Za to se na ně zlobit nemůžu. Prostě jsem to riskla. Jedna paní říkala, že ryby nejí vůbec. Snědla tedy jen ořechovou krustu. Ostatní sice ryby také nemuseli, ale snědli ji.

Jeden soutěžící dokonce prohlásil, že to bylo moc dobré. Říkal, že jestli ho uvidí manželka, jak si dává rybu, bude pozdvižení. (smích) Vesměs mi přišlo, že jim chutnalo. Ale uvidíme v televizi, jak mě za zády pomluví. (smích)

K soutěži také patří doprovodný program, aby se soutěžící po večeři nenudili…

Těžko se vymýšlí doprovodný program pro lidi, které skoro neznáte. Samozřejmě je něco jiného dělat takovou věc pro přátelé. Navíc mi přišlo stupidní, když jsem viděla, co někteří lidé vymysleli v předešlých dílech. Jak lezli různě po zemi a tak. Dala jsem jim dřevěné rybky. Každý si tahal odměnu od jedničky do čtyřky.

Jaký den se točilo u vás doma?

V ten poslední – v pátek.

Máte vůbec ráda podobné pořady?

Opravdu je nemusím. Nesleduji je.

Na kameramany jste si zvykla?

Nevím, čím to bylo, ale byla jsem naprosto v klidu. Vůbec jsem nebyla vynervovaná. Štáb byl fajn, atmosféra byla za těch pět dní poměrně kamarádská.

A na závěr… Které jídlo máte nejraději?

Mám ráda dobré jídlo. Když je dobře uvařeno, nejsem v podstatě vybíravá. Kdybyste se ale zeptal mých dcer, určitě by řekly, že mám nejraději svíčkovou či ptáčky na odletu. Ale můžu fakt cokoliv kromě tlustého masa. Mám i hodně ráda zeleninu.