„Za vidinou přísunu cizí měny začala být podporována výstavba interhotelů v turisticky nejzajímavějších lokalitách v celém tehdejším Československu,“ píše autorka práce z roku 2013 o historii hotelu Eva Jandová, tehdy studentka kunsthistorie na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Výňatky z její bakalářské práce z roku 2013 nazvané Hotel Vyšehrad v Českém Krumlově v souvislostech československé poválečné architektury přinášíme.

Bývalý hotel Vyšehrad.
Ostudy Krumlova? V anketě Deníku vyhrály hotel Vyšehrad a zimní stadion

Investiční záměr zpracovaly Restaurace Kaplice, přípravy projektu padly na Státní projektový ústav obchodu, který sídlil v Brně. „Přípravné práce spojené s výběrem staveniště, vyhodnocováním geologického podloží, projekčními pracemi probíhaly během let 1964–1965 s přesahy do roku 1966,“ píše autorka práce. Stavba byla zahájena schůzkou na staveništi 30. srpna 1966.

Památkáři byli jednoznačně pro, chyběly ale peníze

Budoucí hotel Vyšehrad měl v jižních Čechách jednoznačnou podporu. „Iniciátoři stavby se dokázali bez větších problémů dohodnout s tehdejší pobočkou Svazu architektů v Českých Budějovicích i s pracovníky Českobudějovického památkového ústavu, kteří se stavbě hotelu na takto exponovaném místě vůbec nebránili,“ píše Eva Jandová. „Jedním z hlavních problémů byl nedostatek financí. Zástupci investora, včetně pana architekta Opatřila, strávili celý den na zasedání Krajského národního výboru v Českých Budějovicích za přítomnosti mnoha odpovědných pracovníků, kteří otázku financování stavby řešili. Nakonec padlo rozhodnutí na jednorázový příspěvek ve výši 2 miliónů Kč, jehož podmínkou bylo, že ve zbývajících letech stavby již Restaurace Kaplice neobdrží žádné další finanční prostředky.“

Ministerstvo vnitřního obchodu chtělo kvůli úsporám pro hotel využít typový projekt, to ale kvůli členitému terénu nešlo. „Handicapem typizovaného projektu byly také požadavky pro zařízení hotelových pokojů, ten počítal pouze s umístěním umyvadla na pokoji. Bylo tak architektovým úspěchem docílení realizace hygienické buňky se sprchou a umyvadlem přímo na pokoji a společných toalet na jednotlivých patrech,“ píše se v kapitole Historie Hotelu Vyšehrad.

Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

Pozemní stavby České Budějovice, které byly stavbou pověřeny, si na jednání s Restauracemi Kaplice a architektem Josefem Opatřilem vymínily, že Vyšehrad nebude zděný, ale bude smontován z betonových panelů.

Hlavní bylo oddělit hotelovou část od restaurace

Poté, co si architekt vyslechl všechny požadavky, pustil se do návrhu hotelu. „Jedním z jeho hlavních cílů bylo výrazné oddělení provozu hotelu od provozu restaurace. Šlo o důležité rozhodnutí učiněné architektem Opatřilem, kterým se vyvaroval problémům postupně vznikajícím jeho kolegům, kteří si při realizaci obdobných staveb umístili restaurační provoz pod ubytovací, aniž by k tomu byli nuceni okolnostmi staveniště.“

Hotelová část tak měla samostatný vchod a do restaurace se vcházelo přes recepci. „Restaurační část architekt Opatřil opět koncipoval tak, aby zasazením do horní plochy staveniště zajistil hostům restaurace z veškerých prostor pro ně určených přímé, exkluzivní výhledy na město, zatímco místnosti spojené s chodem restaurace a s jejím provozem byly umístěny na druhou, severní stranu. Rozsáhlá terasa před restaurací pro hosty byla architektem navržena opět pro možnost unikátního pohledu na českokrumlovské centrum.“

V roce 1974 vznikla na žádost Restaurací Kaplice v hotelu nová vinárna, která tak byla jediným zásahem do původního uspořádání. Architekt Josef Opatřil ji umístil do suterénu na místo skladu brambor.

Hotel nabídl pohled nejen na město, ale i na díla jihočeských umělců

Pracovníci Restaurací Kaplice si pro dotvoření interiéru vyhlédli mozaiku jihočeského rodáka Petra Svobody. Šlo o jeho závěrečnou práci na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Sochař nakonec pro Vyšehrad vytvořil mozaiku novou: půdorys Českého Krumlova vytvořený z keramických kachlů. Toto dílo se dál v bývalé restauraci nachází, chybí mu už ale několik kachlů a je poškozeno sprejem.

Mezi další umělecká díla, která dotvářela interiér, patřily keramické květinové truhlíky z dílny Střední průmyslové keramické školy v Bechyni. „Pro prostor hotelové haly a salonku byly navrženy a zhotoveny akad. Mal. O. Lobovovou a akad. Arch. F. Vránou dekorační art protisy. Tato česká patentní technika je tvořena vlněnou netkanou textilií a užívá se jako tapiserie,“ vysvětluje ve své bakalářské práci Eva Jandová. „Šlo o rozměrná díla ztvárňující nejvýraznější českokrumlovské motivy – pětilistou růži, zámeckou věž, meandr Vltavy.“

Na pokojích pak visely originály obrazů od Jana Cihly, který studoval výtvarná studia v Praze a Bratislavě a po absolutoriu se usadil právě v Českém Krumlově. „Hotel tak nenabízel pouze obdivuhodný výhled na historické jádro, ale i ve svých prostorách pohled na soudobou uměleckou scénu, zastoupenou kvalitními pracemi lokálních výtvarníků, jejichž věhlas nebyl zdaleka provinční.“

Provoz hotelu a restaurace Vyšehrad zahájil silvestrovský večírek v roce 1968, přístupný široké veřejnosti. „Restaurace Kaplice vedly a provozovaly hotel Vyšehrad na vysoké úrovni bezmála třicet let a za tu dobu se dostal do povědomí nejen místním, ale i návštěvníkům z širokého okolí. Naplnil účel, pro který byl stvořen, nabízel ubytovací a gastronomické služby na úrovni, kterou si návštěvníci Českého Krumlova nenechali uniknout. Od roku 1993 přechází hotel do rukou nového vlastníka, ve kterých nesetrvává delší čas, stává se nepříjemnou povinností zavazující k potřebné rekonstrukci a bezútěšně chátrá,“ píše Eva Jandová v práci, jejíž celé znění najdete ZDE.