„Vy tam máte ten krásný zámek a otáčko.“ Tato věta bývá asi nejčastější reakcí mnoha lidí z České republiky poté, co se setkají s někým z Českého Krumlova.
Asi největším paradoxem je, že ani jedno, ani druhé nepatří Českému Krumlovu. Zámek a hrad jsou státu, konstrukce otáčivého hlediště stojí na státním pozemku, patří českobudějovickému magistrátu a provozuje ji českobudějovické Jihočeské divadlo. A pak Krumlove, konej! To se lehko řekne, ale těžko udělá.
Jak to bude s točnou?
A hned nato následuje zpravidla dotaz typu: „A proč oni vám to divadlo vlastně chtějí zbourat?“ A velmi často dodatek: „Tak proti tomu něco udělejte.“ Ostatně petici za zachování otáčivého hlediště v českokrumlovské zámecké zahradě vloni podepsalo kolem sto třiceti tisíc lidí.
Něco se s tím udělalo a jednání zatím přislíbila nejméně pět nadcházejících let setrvalého stavu. Pak končí konstrukci předepsaná životnost a tak jako tak se bude muset předělat. Přesto si ministr kultury Václav Riedlbauch minulý týden přímo v Českém Krumlově posteskl: „I tak čekáme, že město České Budějovice, kraj a město Český Krumlov nebudou pasivní a budou na věci něco dělat. Čili otázka dotažení nebo vyřešení točny je dnes na těchto třech subjektech. Ministerstvo může pomoci, ale musí přijít nějaký impuls z jejich strany.
V březnu byli představitelé těchto subjektů v Praze. Od té doby čekáme na to, zdali navrhnou zachování v této podobě, jiné podobě a tak dál. Já jsem se zatím nedozvěděl, jakou cestou se chtějí tito naši partneři vydat. Už v září jsem říkal, že by byla šance dostat do tohoto projektu řešení točny a zahrady evropské peníze, ale dnes už jsme s těmito penězi na hraně. Situace v loňském září a dnes už je ohledně peněz diametrálně jiná. Jihočeši se musí probudit a dát nějaký návrh.“
Jak vidí poslední kroky starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička? „Naše takzvaná Tříkrálová deklarace, kterou jsme podepsali společně s hejtmanem Zimolou a primátorem Thomou, vyvolala další schůzku na ministerstvu kultury. Pro zachování společně děláme maximum, je to tahák pro turisty, je to chlouba pro občany, kteří tady mají výjimečnou atraktivitu a je to i záruka pro turistický ruch,“ řekl Jedlička.
Společně také odmítají cestu, kdy by se točna po roce 2015 nejprve demontovala a teprve následně se hledalo další místo nebo peníze či urbanistické využití. „O peníze na novou stavbu nemůže žádat Český Krumlov, protože nemáme k tomuto majetku žádný právní vztah. Tam se možná čeká na impulz z Českých Budějovic, ale myslím, že primátor Thoma nyní řeší jiné problémy,“ dodal Jedlička v návaznosti na aktuální politickou situaci, kdy se část českobudějovické ODS snaží primátora odvolat z funkce.
Co nového na zámku
Svoji novou zimní expozici chystá i českokrumlovský zámek. Ta by měla pokrýt to, po čem už lidé dlouho volali, celoroční provoz hradu a zámku. Kromě mnoha dosud neviděných exponátů představí historici i detaily průzkumů hradního komplexu shrnuté za období posledních takřka dvaceti let. Mezi naprosté novinky patří i model hradu z období gotiky. Na něm pracuje v těchto dnech českokrumlovský modelář Jiří Krampera.
Část hradeb krumlovského hradu je postavena na místě původních valů slovanského, nebo spíše keltského hradiště či oppida.
Keltové tady žili pravděpodobně tři čtyři století před naším letopočtem. Slovanské kmeny Boleticů (odtud název pro nedaleké Boletice) a Doudlebů vystřídaly Kelty někdy v šestém století našeho letopočtu.
V době kolem devátého století patřívalo toto území pravděpodobně Slavníkovcům. Když byl tento rod vyvražděn Přemyslovci, přivlastnili si vítězové i tento region a jako léno jej dali svým Vítkovcům.
V roce 1179 se na jihu Čech usadil Vítek z Prčice. Vítek rozdělil své panství mezi čtyři syny: Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího, což byl předchůdce rodu pánů z Krumlova, Vítka III. Mladšího, tedy zakladatele rožmberského rodu a Vítka IV.
Vloni oslavil Český Krumlov 700 let od první písemné zmínky o něm jako o městě.
Proč v Českém Krumlově žiji a co tu obdivuji?
Oto Šrámek, turistický průvodce, Český Krumlov
Já jsem do Krumlova šel za prací jako zaměstnanec stavební firmy. Odmalička jsem miloval historii, architekturu i cizí jazyky. Průvodcovská profese mi dala možnost vše propojit dohromady. Na městě samotném si cením nejvíc asi komplexnosti zachování historického centra. To se jinde ve světě příliš nevidí.
Nikola Majeriková, studentka, Český Krumlov
Před devíti lety jsme se do Českého Krumlova přistěhovali z Lipna a to hlavně kvůli práci a dojíždění. Teď studuji v Plzni a pokaždé, když se odtud vracím, jsem šťastná, že žiji v takovémto městě, jako je Krumlov. Teď už je to možná s prací na Lipně lepší, ale o nějakém stěhování zpět rozhodně neuvažujeme.
