Hladina Vltavy kulminovala v hodině dvanácté, o půlnoci z neděle na pondělí. V pomyslné hodině dvanácté se také zastavila. I když několika centimetry zasáhla přízemí některých domů například v českokrumlovské Rybářské ulici, splnilo podle všeho Lipno svůj protipovodňový účel. Ale zůstávají otázky.

Kdo určuje výšku hladiny přehrady?

Přestože zdaleka nedošlo k nejhoršímu, lidé se v obavách dalšího vzestupu hladiny stále ptají: Co kdyby pršelo dál? Kapacita nádrže je plná, co potom?

„Vždyť se podle předpovědí už dopředu vědělo, že bude pršet, proč toho neodpustili z Lipna víc?“ Takovou a podobné otázky položil v pondělí například Josef Salon, žijící právě v Rybářské.

A přidávali se další obyvatelé s připomínkami podobnými těm v roce 2002: Proč není dlouhodobě hladina přehrady nižší, aby měla dostatečnou rezervu pro podobné případy? Nebo opět nastala neočekávaná souhra nepříznivých náhod?

„Tady se bagrovalo a čtrnáct dní tudy teklo jen minimum vody,“ přidala další postřeh servírka z jedné z nábřežních restaurací v Českém Krumlově.

Vodohospodáři podle některých lidí zkrátka opět zaspali a jen štěstí, že přestalo pršet, odvrátilo daleko horší vzedmutí Vltavy.

Podle mluvčí Povodí Vltavy Petry Krainové není možné reagovat na silný déšť jen vypouštěním přehrady. „Vzápětí může nastat sucho a v Lipně musí být zásoby vody pro období sucha. Hladina je vždy taková, jak to dovolí podmínky,“ uvedla Krainová.

A také jak to určuje takzvaný manipulační řád. Ten podle mluvčí schvaluje vodoprávní úřad, v tomto případě krajský úřad jihočeského kraje. Ten by tedy také musel povolit případnou změnu.

„Hlavním účelem Lipna je podle manipulačního řádu zajištění minimálního odtoku a zásobování vodou pro jadernou elektrárnu Temelín. Největší kulminaci povodňových průtoku, ale Lipno zadrželo, takže i úkol ochrany před povodněmi nádrž splnila,“ uvedla mluvčí Krainová.