A to přímo ve vyšebrodském klášteře na nové stálé výstavě nazvané Ve znaku lilie a růže v prvním patře Návštěvnického centra. A zdarma. Výstava má podtitul Velký příběh cisterciáckého řádu a cisterciáckého opatství Vyšší Brod a spatříte i cennosti, jako historické písemnosti či obrazy, ke kterým se při běžných prohlídkách kláštera návštěvník nedostane. Uvidíte však pouze jejich reprodukce, neboť vzácné originály není možné vystavit. Výstavu dlouho pečlivě připravovaly kurátorky Anežka Holasová a Lucie Ó Súilleabháin Špalková z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod.

„Hned ve vstupní chodbičce se snažíme objasnit název výstavy,“ říká Anežka Holasová. „Tedy symbolickou mnohoznačnost těch dvou květin lilie a růže. Lilie je v křesťanství květina Panny Marie pro svou čistotu a bělost,“ vysvětluje, „A růže je symbol pěti ran Kristových. Současně ale lilie také odkazuje na francouzský původ cisterciáckého řádu a červená pětilistá růže odkazuje na rožmberskou fundaci.“

První sál autorky věnovaly vzniku cisterciáckého řádu. Jeho prapočátky se dají dohledat už v 11. století. Na konci středověku v Evropě již existovalo 850 a 1200 ženských klášterů. Menší sál je o spiritualitě cisterciáků a jejich činnosti. Jejich hlavním principem je zásada: Modli se a pracuj. Další z místností náleží samotnému opatství Vyšší Brod. Autorky výstavy ale nezapomněly ani na děti. Zabavit se mohou v místnosti věnované Mariánské úctě.

Klášter ve Vyšším Brodě založil v roce 1259 Vok z Rožmberka, maršálek Českého království, který náležel k čelním osobnostem dvora krále Přemysla II. Otakara. Podle legendy založil klášter jako poděkování za zázračnou záchranu z rozvodněné Vltavy. O to, že zvolil právě cisterciáky, se zřejmě zasloužila jeho manželka Hedvika z rakouského hraběcího rodu Schaunbergů. Jejich rodovým klášterem bylo cisterciácké opatství v Reinu, na něž byl napojen klášter ve Wilheringu. A právě odtud bylo vysláno dvanáct mnichů, aby zbudovali poblíž osady Vyšší Brod v neosídlené krajině nový klášter.