Když se vymanil z obležení dětí po svém představení v Hořicích na Šumavě, daroval Deníku svou oblíbenou pletenou šálu, která je příjemně měkoučká a krásně hřeje.

Jak jste se spolu s touto šálou dali dohromady?
Rozhodně jsem ji kupoval v zahraničí. Navštívil jsem tehdy vánoční trhy v nevelké zemi poblíž našich hranic. A najednou se udělala taková strašná zima při tom běhání mezi stánky, a to navzdory dobrému svařenému vínu, že jsem si koupil takovouhle šálu, aby mě zahřívala a abych tam dlouho vydržel.

Užil jste ji hodně?
Užil jsem si jí hodně, protože já pak po představení, když hraju, si ze všeho nejdřív chráním hlasivky a krk. Protože mám takovéhle dobré a teplé šály, nejsem pak nemocný.

A jaký máte vztah ke kravatám?
Byla doba, kdy jsem kravaty opravdu měl hodně rád. Kupoval jsem si kravaty po celém světě. Ovšem ta doba už je pryč. Dnes se razí – ono se to zase změní – móda otevřených košil.
Ale je pravda, když jdu do divadla, tak kravatu samozřejmě mám. Mám několik kravat v různých barvách, aby mi ladily ke košili. Kravaty se mi líbí, ale nosím je občas.

Vzpomínáte si na svou první kravatu?
To mi připomíná jeden můj vztah, který jsem měl a nosil jsem kravatu.
Ale jedna z mých prvních kravat, to jsem byl mladý kluk, je z mé návštěvy v Japonsku, kde jsem si ji koupil. Já nevím, co mě to tehdy napadlo. Koupil jsem si takovou čtverečkovanou kravatu, která se mnou byla hodně dlouho. Jenomže pak se však při tom stálém uzlování narušil její krásný povrch a nosit jsem ji přestal.

Proč jste se rozhodl věnovat Kabelkovému veletrhu šálu?
Já bych vám určitě daroval kabelku, což by byla určitě nějaká velká pánská kabela, protože já mám rád tašky, ale i kufry. To je také zajímavý. Strašně rád mám kufry a pečlivě si je vybírám pro svoje cesty. K té šále mám určitý vztah a myslím, že je to takový příjemný dáreček ode mě.