Radují se z toho zejména  ekologové.

„Uskutečnění tohoto projektu by mělo závažné negativní důsledky pro chráněnou přírodu v nejcennější zóně Národního parku Šumava," zopakoval Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla České Budějovice. „Projekt proto nemůže být ministerstvem schválen. A není ani reálné, že by investor získal speciální výjimku od Evropské komise, jelikož Česká republika by musela jako kompenzaci vyhlásit jiné chráněné území stejné kvality," dodal Edvard Sequens.

Reakce Správy Národního parku a CHKO Šumava je smířlivá. „My bereme výsledek na vědomí a v zásadě se jiný výsledek ani nedal očekávat," uvedl tiskový mluvčí šumavské správy Pavel Pechoušek.

Posudek neznamená definitivní konec úvahám o lanovce. „Jedná se o posudek, který byl vypracován v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Ten je jednou částí procesu a podkladem v procesu EIA. Stanovisko k záměru stavby lanovky na Šumavě ministerstvo vydá jakmile budou naplněny všechny zákonné kroky," uvedla mluvčí MŽP Lucie Erbenová.

Ekologové a vědci poukazují na to, že projekt je především v rozporu s evropským systémem ochrany Natura 2000. Obávají se, že by narušil celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava. „Zvláště kritické je ohrožení populace tetřeva hlušce provozem lanovky se sjezdovkou  i pohybem návštěvníků," upozornil Edvard Sequens. 

„Ohroženy by byly i jiné chráněné druhy a biotopy na české a rakouské straně. Záměr je navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody. Mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se nachází oblast se zachovalými vzácnými lesními ekosystémy. Masiv Smrčiny pokrývá nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě, v němž se zachoval vyšší podíl buku a jedle oproti jiným částem Šumavy, kde převládá smrk. Proto bylo toto území zahrnuto do 1. a 2. zóny Národního parku Šumava," připomněl.

Podle Edvarda Sequense Národní park právě čelí pokusu, kdy se jeho současné vedení snaží změnit zonaci v Plánu péče a zrušit tak ochranu cenných území vyčleněných pro lanovku. Edvard Sequens říká: „Posudky, které zaplatilo Ministerstvo životního prostředí, však jednoznačně ukazují, že je nutné dát přednost zájmům přírody před developerskými záměry s nejistými ekonomickými dopady."

Lidé ve vedení obce Nové Pece a města Horní Planá jsou přesvědčení, že o nejistém přínosu lanovky na Hraničník nemůže být řeči. Stejně tak více než deset tisíc lidí, kteří se podepsali pod petici za vybudování lanovky.

„Ministersvo životního prostředí posuzuje vliv lanovky na životní prostředí prakticky už třetím rokem," konstatoval včera starosta Horní Plané Jiří Hůlka. „Výsledkem jejich posudků vždy bude, že každá činnost člověka v přírodě má na ni negativní vliv. Záleží na krajském zastupitelstvu, jestli jako pořizovatel regulačního plánu vyjádří nebo nevyjádří veřejný zájem. Podle našeho názoru člověk stejně jako ostatní živočichové patří do ekosystému a měl by tedy mít alespoň takovou míru ochrany jako ostatní živočichové. Jestli krajské zastupitelstvo bude přesvědčeno, že je veřejným zájmem mít na 12 hektarech ze 70 000 hektarů národního parku, lanovku, tak to bude jenom dobře."

Více ne deset tisíc občanů požaduje co nejdříve vybudovat lanovku na Hraničník, protože to bude mít příznivý účinek na turistický ruch v Nové Peci a Hornoplánsku, které turisté jedoucí na rakouský Hochficht využívají k ubytování. V současnosti ale musí výletníci a lyžaři při jízdě na rakouský Hochficht motorovými vozidly objíždět celý masiv  po silnici dlouhé 45 kilometrů. „Od roku 2000 na ní vyprodukovali 150 000 tun kysličníku uhličitého, který bychom mohli výstavbou lanovky ušetřit," podotkl Jiří Hůlka.

Podle hornoplánského starosty výsledek posudku ministerstva ještě neznamená, že je s lanovkou konec. „Existují náhradní opatření, a když se řekne, že se zrealizují, stavba se může udělat. Vždyť jde pouze o dvanáct až patnáct metrů široký průsek dlouhý zhruba 2,7 kilometru. Takových lesních cest a svážnic je tam hromada.  Nechápu, proč se na jižní straně kopce, kde se lyžuje,  neposuzuje nic, a to tam odbagrovali kus kopce a postavili novou Hochficht arénu, a na druhé straně kopce nejde nic. Na rakouské straně se k 1. zóně národního parku normálně lyžuje, z naší strany se k ní nesmíte pomalu ani přiblížit. Na jedné straně jsou lidé u nás dotováni, aby zateplovali a neprodukovali kysličník uhličitý a tady ho zbytečně vyrábíme. Vždyť Nová Pec za chvíli skončí, když to takto půjde dál, protože tam nejsou lidi. Potřebujeme tu trvalá pracovní místa a toto je jediný projekt, který má hlavu a patu, abychom propojili lyžařský areál v Rakousku na jedné straně střechy přes druhou stranu střechy a lidé ji nemuseli objíždět, což zatěžuje turisty a životní prostředí. "

„Lanovka je opravdu třeba. Tady ji chtějí snad všichni a nejvíc turisté," míní i obyvatelka Horní Plané Jana Schneiderová.  „Od nás  jezdí na Hochficht hodně lyžařů. Musí to ale zdlouhavě objíždět, navíc ta silnice tam je opravdu hrozná, obzvlášť v zimě. Dva autobusy se na ní ani nevyhnou. A jezdí tudy kvanta lidí."