Třeba manželský pár o víkendu u Černého Dubu narazil na spoustu bedel vysokých. Netroufli si ale na nich hned pochutnat a pro jistotu se přišli zeptat znalců. Podle mykologa Jihočeského muzea Miroslava Berana je jejich váhání pochopitelné. „Bedly normálně rostou mnohem později, v tomto období nejsou běžné, ještě je na ně brzy," upozorňuje na fakt, že letošní rozmary počasí zamíchaly kartami i v lesích.

„Máme tady například májovky, to je typický jarní druh," ukazuje na stůl, kde jsou pro lepší představu připraveny čerstvé nálezy mykologů. „Ale lidé už z lesů nosí i suchohřiby nebo strakoše, ty rostou hlavně na podzim, najít je v květnu není úplně normální. Jak je vidět, letos mohou růst o něco dřív," konstatuje s tím, že i na výskytu hub je znát vliv oteplování. V kombinaci s dostatkem srážek v posledních týdnech tak vznikly pro některé druhy ideální podmínky. Dalším pak může nahrát očekávaný růst teplot.

Poradna pro houbaře v Jihočeském muzeu měla po prvním červnovém víkendu napilno. Zejména na krajích lesů, u cest či na hrázích rybníků už rostou houby, mnohdy i druhy, které byste v tuto dobu nečekali. O důvod víc poradit se s odborníky.Poradna pro houbaře v Jihočeském muzeu měla po prvním červnovém víkendu napilno. Zejména na krajích lesů, u cest či na hrázích rybníků už rostou houby, mnohdy i druhy, které byste v tuto dobu nečekali. O důvod víc poradit se s odborníky.Zdroj: Deník/Hana Svítilová

„Ale nesmí to vyschnout," poukazuje Miroslav Beran na další důležitý faktor. „V posledních letech se často stává, že naprší, ale pak přijde jihovýchodní proudění a vítr rychle vysuší tu vrstvu s podhoubím. Houby pak nemají dost vláhy na to, aby tvořily plodnice. Střídají se extrémy, období, kdy neroste skoro nic a pak třeba jen týden, dva, kdy je spousta hub," naznačuje Miroslav Beran scénář, ze kterého by houbaři zrovna radost neměli. A platí to i o odbornících, kteří pak těžko hledají čas na to, aby mohli ve správný čas na správném místě studovat určité druhy.

To další z návštěvníků poradny Antonín Vobr o sobě tvrdí, že vůbec není houbař. „Zajímá mě ale, co mi roste na hrázi rybníka," vysvětluje a z tašky vytahuje hned několik plastových krabiček. S jedinou výjimkou se i on může těšit na houbovou baštu. Na talíř se nedostane jenom jedovatá třepenitka svazčitá. Naopak z mladé plodnice ne zrovna obvyklých tvarů se vyklubala chutná muchomůrka růžovka a i k trsu líhy klubčité přidává Miroslav Beran doporučení: „To klidně můžete sníst, je jedlá."

Poradna pro houbaře v Jihočeském muzeu měla po prvním červnovém víkendu napilno. Zejména na krajích lesů, u cest či na hrázích rybníků už rostou houby, mnohdy i druhy, které byste v tuto dobu nečekali. O důvod víc poradit se s odborníky.Poradna pro houbaře v Jihočeském muzeu měla po prvním červnovém víkendu napilno. Zejména na krajích lesů, u cest či na hrázích rybníků už rostou houby, mnohdy i druhy, které byste v tuto dobu nečekali. O důvod víc poradit se s odborníky.Zdroj: Deník/Hana Svítilová

Jak ale podotýká, lidé by poté, co jim mykologové konkrétní houbu určí, neměli rozhodně podléhat falešné představě, že od toho okamžiku druh sami poznají i příště. Sbírat, natož pak konzumovat houby, které bezpečně neznáme, se může vymstít.

Správný název a ujištění, že nehrozí otrava, není zdaleka to jediné, co se houbaři v poradně dozvědí. Obvykle se rozproudí debata i o houbách, se kterými by si své úlovky mohli splést, o spoustě méně obvyklých nálezů, dojde na listování v atlasech i na ukázku toho, co v posledních dnech nasbírali členové klubu. Ti jsou připraveni bezplatně poradit vždy v pondělí od 14.30 do 16.30 hodin v hlavní budově Jihočeského muzea.