Výsledky téměř tříletého úsilí památkářů, restaurátorů a stavebníků budou moci milovníci historie na vlastní oči obdivovat již 2. března.

Právě v tento den se veřejnosti otevře druhá, tzv. zimní prohlídková trasa ve druhém patře hradu Rožmberk.

„Přípravy jsou ve finále,“ potvrdila kastelánka hradu Andrea Čekanová. „Na svém místě jsou nábytek i obrazy, kromě některých údržbářských prací tedy zbývá jen rozmístit drobné předměty.“

Tapety daly zabrat

Práce na proměně zanedbaných prostor ve výstavní připomínku Buquoyů, kteří na Rožmberku v 19. století vytvořili své romantické rodové muzeum, trvaly od léta roku 2007.

„Nejdříve jsme museli vystěhovat jednotlivé součásti depozitáře, který tu byl uskladněný, pak přišla na řadu rekonstrukce podlah, restaurování původních tapet a instalování nového mobiliáře,“ popsala postup prací Andrea Čekanová.

Podle Ludmily Ourodové z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích byly časově i finančně nejnáročnější právě restaurátorské práce, především obnova původních tapet.

„Průzkumy stěn ukázaly, že jsou tu asi čtyři vrstvy tapet, přičemž my jsme nechali obnovit tu nejstarší, patrně z roku 1847,“ vysvětlila historička.

Podotkla, že původní tapety odborníci zrestaurovali ve třech místnostech, a sice v pracovně, jídelně a salonu. V poslední místnosti nové prohlídkové trasy se někdejší podoba stěn dochovala jen ve fragmentech.

„Restaurátoři však tapetu zrekonstruovali v původní barevnosti a vzorování,“ doplnila Ludmila Ourodová.

Nová prohlídková trasa bude zájemcům otevřena od března, prozatím vždy od úterý do pátku. „K vidění bude i v hlavní sezoně jako druhý prohlídkový okruh,“ doplnila Andrea Čekanová.

Nová prohlídková trasa na Rožmberku odkazuje k rodu Buquoyů. Právě ten v 19. století do podoby hradu výrazně zasáhl.

„Rodina Jiřího Jana Buquoye včetně jeho tří dětí tady zejména v letních měsících pobývala od roku 1847 až do roku 1857,“ uvedla Ludmila Ourodová z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Aby měla šlechtická rodina pobyt na hradě pohodlnější, přestavěl Jiří Jan Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka, na tzv. cottage.

„Po úpravách, které trvaly od roku 1856 do roku 1857, se rodina do Horního hradu přestěhovala. Bylo tam totiž víc prostoru,“ zdůvodnila historička.

Právě do let, kdy Buquoyové na Rožmberku pobývali, je nová prohlídková trasa ve druhém patře hradu situovaná. „Na základě původních plánů jsme se dozvěděli, jaké měly jednotlivé místnosti funkci. To, jak v nich byl rozmístěn nábytek, nám pak přibližně ukázaly inventáře z té doby,“ zmínila Ludmila Ourodová.

Památkáři se prý snaží nefušovat do řemesla interiérovým architektům. „Podobu interiérů však chceme přiblížit určené době, v níž například dané prostory sehrály v historii hradu významnou roli,“ přiblížila historička.

Koncepce interiérové instalace zároveň napoví, jaký nábytek a další předměty by měly být na prohlídkové trase k vidění. „Vždy se podle dochovaných starých čísel snažíme dohledat předměty, které se skutečně v daných místnostech nacházely.

A pokud nejsme úspěšní na konkrétním hradě, musíme v depozitářích dalších památek hledat předměty, jimiž by se expozice dala v duchu dobových a slohových souvislostí doplnit,“ popsala Ludmila Ourodová.

Jako detektivové

Takovou detektivní práci zažívají historikové i nyní na Rožmberku, když pátrají po portrétech Jiřího Františka Buquoye, otce Jiřího Jana, a jeho manželky.

„Jsme jim na stopě. Pokud by se povedlo obrazy najít, pak naše kolegy požádáme o jejich zapůjčení. V případě, že nám vyhoví, tyto portréty na novém prohlídkovém okruhu dodatečně vystavíme,“ ujistila Ludmila Ourodová.

Lákadel má ale nová prohlídková trasa na Rožmberku i tak bezpočet. K vidění budou například kopie kreseb Jiřího Jana Buquoye. „Ten byl, stejně jako jeho slavný stýc Ludvík Arnošt, výtvarně nadaný. Duší byl bytovým architektem, spolupracoval například s malíři a architekty při navrhování rodového muzea Buquoyů,“ objasnila historička.

Jako pomyslný bonbonek nové prohlídkové trasy označila Ludmila Ourodová kopie dopisů zapůjčených ze Státního oblastního archivu v Třeboni, které Jiřímu Františku Buquoyovi adresoval Johann Wolfgang von Goethe.

„Ten Jiřího Františka ve svých dopisech dokonce často označuje za bratra a přítele,“ doplnila Ludmila Ourodová. Na Rožmberku bude vystaven i soubor grafik Christiana Gottloba Hammera, jehož měl Goethe v oblibě.