Odpovědi zdaleka nejen na tyto otázky překládá Jindřichohradecký Uličník, tři roky stará publikace Muzea Jindřichohradecka.

Jak uvádí ředitel zmíněné instituce Jaroslav Pikal, čtveřice autorů v knize sledují vývoj jmen hradeckých ulic od prvních zmínek před několika staletími až do současné době. „Byla to mnohdy mravenčí, snad možno říci i detektivní práce. Výsledkem je však faktograficky korektní a úplná publikace, která jistě pomůže všem historikům zabývajícím se jindřichohradeckou historií,“ tvrdí v předmluvě.

Zajímavý je například příběh nejznámější místní ulice, dnešní Panské. Ta vznikla už ve čtrnáctém století jako spojnice Novoměstské a Rybniční brány. Uličník uvádí, že poprvé je ulice uvedena k roku 1485, kdy se jmenovala Kovářská. V osmnáctém století je zmiňována jako Pragergasse (Pražská) a roku 1827 je poprvé nazvána Herrengasse (Panská). Podle usnesení zastupitelstva byla v březnu 1900 přejmenována na Palackého třídu. Za protektorátu se název změnil zpět na Herrengasse, poté opět na Palackého a od června roku 1991 je znovu Panskou.

Snad nejvíce názvů vystřídalo dnešní náměstí Míru. Jeho nejstarším názvem je prostý název Rynek. Mezi pozdější názvy patří mimo jiné pojmenování Ringplatz, Velké či Hlavní náměstí, Náměstí císaře a krále Karla I., Wilsonovo, Adolfa Hitlera nebo maršála Stalina.