Ulice plné turistů, stánky trhovců, pouliční kejklíři, kavárny v předzahrádkách, malíři nebo muzikanti. Obrázek naprosto běžný v některých evropských i jiných metropolích, zaměřených na turistický ruch.
V historickém centru Českého Krumlova to obdobně vypadalo naposledy například během Svatováclavských slavností. Pouliční umělce ovšem zastupovala pouze jedna kapela a sem tam příležitostný sólista.
„A to bylo možné?“ zareagovala jedna z muzikantek dívčí kapely Light Bída Pavlína Malhocká na připomínku, že před šestnácti až osmnácti lety ve městě hrávalo podobných kapel během celého léta hned několik. Pak ale přišel náhlý konec. Za poslední desetiletí si Český Krumlov mezi pouličními muzikanty vydobyl jméno zapovězeného města. Jaká je situace nyní?
„Mně osobně, a myslím si, že ani jednomu našemu strážníkovi, nevadí, když tady někde někdo hraje,“ uvedl velitel českokrumlovské městské policie Jan Šítal. „Ano, bývala tady městská vyhláška, která toto zakazovala. Přesně řečeno zakazovala určité vybízení k peněžnímu daru. Ta ale dnes už neexistuje,“ doplnil.
Bývaly časy, kdy se pouličním muzikantům dokonce zabavovaly peníze, které získali od turistů, pečetily se do speciálních obálek a věcí se zabývali členové přestupkových komisí.
To by mělo být podle Šítala dávnou minulostí. Ale jaká je současnost a hlavně, jaká je budoucnost pouličního hraní? Vedení města je v této otázce na úplně opačném břehu.
„V tuto chvíli nemáme na řešení pouličního hraní žádnou vyhlášku,“ potvrdila místostarostka Jitka Zikmundová. „My primárně říkáme – tyto produkce ne. Nechceme, aby tady ve městě nějakým způsobem probíhaly ve velkém a aby se rozšířily.“
Pokud by ve městě chtěl nějaký hudebník po určitou dobu hrát takzvaně na ulici, pak by si měl podle místostarostky především zajistit a zaplatit zábor veřejného prostranství na odboru dopravy městského úřadu.
„Jestliže je produkce příjemná a nikoho neruší, pak jsme se rozhodli nezasahovat,“ doplnila Zikmundová. „Ale jde o to, aby nám pak tady někdo nehrál na každém rohu,“ dodala.
