V Českých Budějovicích se promítaly i historické filmy

V krajské metropoli se konal navečer průvod z Lannovy třídy na náměstí Přemysla Otakara II., kde se mimo jiné promítaly historické filmové dokumenty. V průvodu byly neseny i obrysy těl, připomínající pět obětí ze srpna 1969 v Československu. Podle Tomáše Kubouška ze spolupořádající organizace Milion chvilek pro demokracii se v jihočeské metropoli před 50 lety největší střety s bezpečnostními složkami udály na náměstí Přemysla Otakara II. Demonstranti odtud byli několikrát vytlačeni, ale až pozdě večer, po přivolání posil, se je podařilo bezpečnostním složkám z náměstí vytlačit úplně. Ve městě pak pokračovaly další šarvátky.

Akce na počest demonstrantů ze srpna před 50 lety se konala ve středu třeba i ve Strakonicích.

Připomínka let 1968 a 1969 ve Strakonicích

Strakonice - Přibližně 40 lidí se ve středu 21. března v podvečer sešlo u jezu pod pivovarem ve Strakonicích. Připomínku dění v letech 1968 a 1969 svolalo hnutí Milion chvilek pro demokracii. Šlo o poklidné setkání, na kterém zaznělo přiblížení událostí před 51 a 50 lety v tehdejším Československu. Zejména pak připomenutí protestů v roce 1969, při kterých zemřelo pět lidí a mnoho těch, kteří kritizovali vpád spojeneckých armád, především pak Sovětského svazu, bylo při střetech s příslušníky SNB a Lidových milicí zraněno. Kromě těchto slov zazněla i ostrá kritika současné politiky, především pak prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.

I Prachatičtí si připomněli demonstrace ze srpna 1969  

Prachatice - Zhruba šedesátka lidí se sešla ve středu 21. srpna na Velkém náměstí v Prachaticích, aby si připomněla události, které se stal na den přesně před padesáti lety. Již tradičně se organizace ujaly dámy Marie Myšáková a Ivana Pohanová, které daly k dispozici mikrofon i zájemcům z řad přítomných. Ti vzpomínali nejen na rok 1969, ale i na dobu, která následovala. Přítomní si připomněli nejen události roku 1969, ale i 1968. Zároveň Marie Myšáková přečetla úryvky z městské kroniky, které dal k dispozici historik Pavel Fencl.

V Třeboni je součástí i promítání filmu Jan Palach

Třeboň - V Třeboni se sešlo cca 150 lidí a společně si zazpívali československou hymnu. Akce pokračuje v Domě Štěpánka Netolického promítáním filmu Jan Palach.

V Kovářově viděli film s pracovním názvem Zmatek

Kovářov - V Kovářově si připomnělo 21. srpen roku 1969 přes sedmdesát lidí, a to nejen místních, ale i z okolí. V místním kině pak byl k vidění dokumentární film natočený v letech 1968-69, režiséra Evalda Schorma s pracovním názvem Zmatek.

V Sezimově Ústí vzpomínali na srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy  

Sezimovo Ústí – Zhruba 100 lidí přišlo ve středu 21. srpna na náměstí Tomáše Bati, aby si připomněli 137 obětí srpnové okupace.

Akci zahájil svým projevem Libor Nolč. Na srpnové události posléze zavzpomínal Josef Čáp, který tenkrát pracoval ve státním podniku v Silonu Planá nad Lužnicí.

„Měli jsme velice kvalitní volejbalové družstvo. Týden před vpádem vojsk Varšavské smlouvy jsme byli v NDR a hráli jsme tam volejbal. Když jsme jeli domů, tak jsme před hranicemi viděli vpravo vojska, vlevo tanky a ani nás nenapadlo, že by tohle mohlo mít nějaký následek. Dojeli jsme šťastně domů. Ráno jsme se probudili a hrůza, kterou na nás valila televize a rádio a rachot letadel, co přelétaly, to bylo něco neskutečného. Musím říct, že bych si už nepřál něco podobného prožít,“ řekl Josef Čáp.

Vzpomínal, jak debatovali, že by s touto situací měly něco udělat velké mocnosti jako Francie, Německo nebo Anglie. Doufali, že se nás zastanou. „Pak jsme si ale všichni vzpomněli na Mnichov 1939 a bylo jasné, že odtud žádná pomoc nepřijde,“ dodal.

Přesto, že situace začala být bezvýchodná, měli potřebu se k ní jako občané vyjádřit. „Přišli jsme na to, že máme komín, na který můžeme vylézt a dát na něj svůj názor na to, co by měli Rusové udělat. Koupili jsme dlouhý pás látky. A pak soudruh nesoudruh, partajník nepartajník, psali jsme na tuto látku rusky a azbukou nápis ‚jděte domů‘. Dvojnásobně, aby to bylo vidět ze dvou světových stran,“ vzpomínal. S kolegou pak nápis na komín zavěsili. Látka zde vydržela tři týdny, kvůli politickému tlaku musela být nakonec sundána.

Josef Čáp odhadoval, že Rusové odejdou do pěti až deseti let. Ti si ale pobyt bohužel protáhli na mnohem déle.