„Věříme, že tím Frymburk jen získá. Se studenty chceme navázat další spolupráci. Frymburk v létě přiláká všechny cimrmanology světa. Nejedná se o první frymburskou akci související s tímto fenoménem. V roce 2000 jsme na hladině Lipna odhalovali plovoucí památní desku vyrobenou z bronzu,“ přiblížil starosta Frymburka Oto Řezáč. Tuto spolupráci, resp. účast na tomto zajímavém projektu projednají zastupitelé městyse na svém dubnovém veřejném zasedání.

VIDEO: Jak se Jára Cimrman dostal do Frymburka (čas cca 11:00)

Zdroj: Youtube

Na frymburské připomínce působení našeho nejslavnějšího Čecha se vedle tamního městyse a Turistického spolku Lipenska podílí především studenti z katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Je to pro všechny velká a velmi zajímavá výzva. Naši studenti mají možnost vytvořit dílo, které bude umístěno ve veřejném prostoru, a k tomu bude i nápomocné pro osoby s různým tělesným postižením, především pro nevidomé a slabozraké. Kromě toho právě postava Járy Cimrmana je pro mnohé srdeční záležitostí a považuji to za vynikající nápad,“ uvedla jejich vedoucí pedagožka Zuzana Duchková.

Právě studenti pod vedením Zuzany Duchkové a Josefa Lorence vytvořili několik cimrmanovských návrhů, které budou zdobit vybrané plochy ve Frymburku. Studenti, kteří se na návrzích podílí, navštěvují výběrový kurz, kdy jsou předměty zaměřené na haptické (hmatové, pozn. red.) modely pro osoby s tělesným postižením.

Frymburk v 50. letech 20. století na snímku Josefa Junka. Na snímku je hostinec u mostu.
Lipenská přehrada pohltila řadu obcí: Frymburk voda zatopila prakticky přes noc

„Společně s kolegou Josefem Lorencem vedeme kvalifikační práce, které vznikají ke každému haptickému modelu. Píšu texty k jednotlivým modelům, kontroluji historicko-společenský kontext a mimo jiné zajišťuji spolupráci s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami, bez kterého bychom nemohli jednotlivé modely dokončit tak, aby byly opravdu funkční jako kompenzační pomůcky,“ uvádí Duchková.

Dej si bacha na obočí!

Nejedná se o první haptický model, který budou milovníci Lipenska obdivovat. Ve vyšebrodském klášteře je k vidění model zdejší madony, od léta zde bude i haptický model Závišova kříže. Vytvořil je dnes již bývalý student Jihočeské univerzity Jaroslav Svoboda, který je i autorem jedné cimrmanovské busty. „Cimrman je zde zachycen, jak si chrání obočí před správcovou z herbergu. Čímž ale bohužel došlo i k celkovému zakrytí obličeje. Takže mistrova podoba opět nebude odhalena. Je zde vidět i všeobecně známý pahrbek geniality,“ popisuje Svoboda svůj model. Jeho busta nemá žádný název, ale na soklu, na kterém je Cimrmanova busta, je nápis „Dej si bacha na obočí!“

Další dvě díla vytvořil autorský kolektiv studentů ve složení Jan Procházka, Alisa Raff a Adéla Čiháková. „První je pojata spíše figurativně. Jmenuje se Cimrman s utěrkou. Skládá se ze dvou částí. První je hlava s utěrkou, což symbolizuje jeden moment ze hry Lijavec. Jde o okamžik, kdy byl Cimrman napaden vrchní světnicovou Karolínou Královou. Druhá část je ruka ukazující na místo ve vodě, kde se dříve nacházel starobinec. Ruka je otočná, což poukazuje na fakt, že se neví, kde přesně se potopený starobinec nachází,“ uvádí autoři.

Hlubočtí strážníci našli děti náhodou.
V chatce našli strážníci tři malé děti. Myly se v potoce a měly hlad

Druhá varianta se nazývá Pumpa v zimě a podle autorů jde o více abstrahovanou verzi Cimrmanovy busty. „Odkazuje na jiný moment ze hry Lijavec, kdy se Cimrman tímto způsobem maskoval, když šel na maškarní,“ uvádí autoři.

Divadlo Járy Cimrmana bylo pro celou skupinu výtvarníků vynikající česká klasika. Novinkou to bylo pro Alisu Raff, ukrajinskou členku této výtvarné skupiny. Z jejího pohledu jde o specifický humor, pro jehož pochopení je potřeba proniknout do určitého historicko-kulturního pozadí České republiky.

Vítězné umělecké dílo teď budou na svém nejbližším zasedání vybírat frymburští zastupitelé. Důležité doporučení dá také výsledek plánované návštěvy přímo v herecké šatně Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Studenti herce po dohodě navštíví a o návrzích si krátce popovídají. „Zdeněk Svěrák i David Smoljak souhlasí. Nápad se jim líbí,“ uvádí ředitelka divadla Jana Rumlenová.

Chystají se na lázeňské pobyty

Městys Frymburk, kde žije zhruba 1500 lidí a ročně ho navštíví vyšší desítky tisíc spokojených turistů, nyní usiluje o zisk statusu lázeňského města, což by mělo ohromný efekt pro návštěvnost této lipenské perly zejména v období mimo letní a zimní sezónu. Pro zajímavost od roku 1989 získalo tento lázeňský status pouze jedno město u nás.

Tragédie, která se odehrála v rámci 58. ročníku Rallye Šumava, kdy po nehodě zemřela navigátorka Alena Krejčíková (41), nezasáhla jen příznivce rallye, ale její kamarády, jelikož byla na Klatovsku doma.
Byla to úžasná máma, vzpomínají přátelé na navigátorku, zemřela při rallye

„Na přelomu května a června snad vyjde již zákonná norma a Frymburk získá status Přírodních léčebných lázní a následně do konce roku i status Lázeňského místa, což jsou přesné termíny, jak je obsahuje příslušný zákon. V tomto případě se ale nejedná o dílo Járy Cimrmana, ale mravenčí, více než 15 let trvající práci zdejšího dlouholetého starosty Oty Řezáče podpořenou skvělou spoluprací s majitelem zdejšího Wellness hotelu Frymburk Bořkem Vágnerem, kde budou pro lázeňské hosty připraveny všechny procedury,“ v nově rekonstruovaném pavilonu uzavírá Pavel Pechoušek, destinační manažer z Turistického spolku Lipenska, který se stará o propagaci území od Stožce po Rožmberk.