Všechny tři busty byly slavnostně odhaleny na břehu Lipna nedaleko tamního přívozu v pondělí 26. srpna. Cimrmanovskou historii Frymburka přiblížil starosta městyse Oto Řezáč. „Je to právě čtyřiadvacet let, co jsme tu v roce 2000, támhle na vodě, se Zdeňkem Svěrákem slavnostně odhalovali plovoucí pamětní desku věnovanou géniovi Járovi Cimrmanovi… Bylo to úžasné a už v té době jsme využili toho, že pan Svěrák tady u nás ve Frymburku byl už v roce 1946.“ Spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana byl totiž, coby desetiletý jinoch, v tomto jihočeském městečku na skautském táboře. „Poslali jsme mu s panem ředitelem muzea Františkem Frantálem i fotku, kterou jsme tu měli,“ vysvětlil starosta s tím, že i díky tomu „Cimrmani“ na frymburských slavnostech pravidelně uváděli své divadelní hry.
Pavel Pechoušek z TS Lipenska, který působil i v Jihočeské centrále cestovního ruchu, se poté obrátil na studenty a pedagogy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity s nápadem, že by mohli vymyslet, jak velikána Cimrmana připomenout. „Oslovil jsem pak i Františka Frantála, a ten když se něčeho chytí, výsledek je zaručený,“ dodal starosta. „A pak nastoupil náš Michal Toušek a jeho šikovné ruce a dal tomu podobu, kterou vidíte dnes. V tomto duchu se ve Frymburku budou odehrávat i všechna další pohledová odpočinková místa.“
VIDEO: František Frantál před odhalením bust recitoval báseň Ášmilid
Autory trojice bust (ze soutěže měla vzejít jen jedna vítězná, ale nakonec, se souhlasem Divadla Járy Cimrmany, vznikly všechny tři) jsou studenti z budějovické katedry výtvarné výchovy, kteří je vytvořili pod vedením Zuzany Duchkové a Josefa Lorence. „Busty navazují na náš dlouhodobý projekt tvorby haptických modelů pro osoby se zdravotním postižením, zaměřené hlavně na nevidomé,“ vysvětlila Zuzana Duchková. „První jste už možná viděli v dominikánském klášteře v Českých Budějovicích. Postupně se snažíme pokračovat po jižních Čechách. Další z modelů je k vidění ve Vyšším Brodě, kam by měl k vyšebrodské madoně přibýt i Závišův kříž. Pak se budeme postupně rozšiřovat v rámci Národního památkového ústavu, např. na zámek Kratochvíle.“
Jak busty vznikly, přiblížili sami jejich autoři. „Bustu jsem dělal z části podle sebe, protože mi nikdo nechtěl sedět, jelikož jde o génia, zbytek je trošku domyšlený, včetně pahrbku geniality, já mám na hlavě spíš takový důlek,“ rozesmál účastníky slavnostního odhalení Jaroslav Svoboda, dnes už bývalý student a autor bezejmenné busty s textem Dej si bacha na obočí. „Správcová z herberka tahala starochy za zbytky obočí, a proto si ho Cimrman zakrývá, čímž došlo bohužel i k zakrytí jeho obličeje. Géniova podoba tak opět nebude odhalena.“ Další dvě busty zobrazují Járu Cimrmana v masce Pumpa v zimě a po zásahu utěrkou a jejich autory jsou Jan Procházka, Adéla Čiháková a Alisa Ruff.
„Pokračujeme v projektu odpočinkových míst u nás ve Frymburku, které jsme vymysleli se ženou, a jsou to už páté, šesté a sedmé místo, čtvrté je na Martě,“ přbilížil na břehu Lipna autor posezení, Frymburák Michal Toušek. „A pojede se dál, letos v zimě budeme připravovat další tři v rámci stezky, která povede kolem nových lázní.“
Za vznikem kovových desek s popisky bust, které jsou vyvedeny kromě češtiny a němčiny také Braillovým písmem, stojí Zdeněk Toušek z Centra podpory studentů se specifickými potřebami Jihočeské univerzity. „V našem centru se snažíme o zpřístupnění studia lidem z různým zdravotním postižením a tady ve Frymburku jsme využili technologii, kterou využíváme také v rámci studijních pomůcek,“ vysvětlil.
