"U mě to bylo úplně komické," usmívá se Alena Valentová, která provozuje hostinec ve stodole jejich domu v Krasetíně. „Byla jsem v té době na Srí Lance, tady v Krasetíně jsem měla za sebe zástup, který byl rád, že nemusí zastupovat. Bylo sice všechno připravené, ale lidem, co mě měli v hospodě zastoupit, do toho něco přišlo. Zrovna se mi chystali psát, co mají dělat, když v tom přišel zákaz a nařízení hostinec zavřít.“

Tím se to vyřešilo samo. „Takže dobrý. Pro mě ta pauza není tak velký problém,“ vyprávěla Alena Valentová. „Já jsem ve vlastním, pivo jsem nechala dopít sousedy. Chodili po jednom, psali si sami lístečky a pak si ta piva zaplatili. Takže to bylo úplně v pohodě. A to ticho a klid mi strašně vyhovovaly.“

Omezení a opatření proti koronaviru se rodiny hospodské ani jejich rodinného Hostince U Kuchařů nijak zvlášť nedotkla. „Prožívat koronavirus na vesnici je totiž super. Máme otevřeno celoročně, ale jenom od pátku do neděle, v letošním létě od čtvrtka. Ze Srí Lanky jsem se tedy vrátila ve čtvrtek s tím, že v pátek otevřu – a s radostí jsem neotevřela,“ směje se spolumajitelka hospody. „Pak už se mi po tom trochu stýskalo, ale všichni teď zase přišli, i turistů je docela dost. Chodí sem cyklisté, sousedi. Je to napůl. A většinou i ti cyklisté a turisté jsou už známí, hospodu mám otevřenou už od roku 1991. Mnoho se tu událo, mnoho lidí tudy prošlo a už sem chodí na pivo i odrostlé děti mých hostů.“

Během pauzy řešit zaměstnance nemusela, protože je nemá. A jako všichni gruntovala. „Udělali jsme nové osvětlení, o kterém jsme léta hovořili. Takže jsme také inovovali,“ říká Alena Valentová.

A plánovali koncerty. Protože v hostinci v létě zhruba každých čtrnáct dní zní muzika. „Měly být dva velké, ty kvůli zákazu nevyšly. Museli jsme pak přeházet termíny. Muzikanti sem jezdí rádi. Měl tu letos být Robert Křesťan s kapelou, ale už jsme nenašli termín. Přijedou příští rok.“

Alena Valentová zve pod Kleť do hospody U Kuchařů na pivo nebo muziku.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová