České vysoké učení technické v Praze totiž vyhlásilo architektonickou soutěž o možné budoucí podobě českokrumlovské točny.

Té se zúčastnily všechny fakulty architektury v České republice a dvě fakulty ze zahraničí.  Soutěžní prostor pro novou točnu ovšem nebyl omezen zámeckou zahradou, ale studenti dostali k dispozici prostor bývalého zámeckého zahradnictví i dvou jeho sousedních parcel. A také takzvanou dolní zahradu Kvítkova Dvora.  Vítězné návrhy budou představeny v pátek v Praze a po několika týdnech se má výstava přesunout i do Českého Krumlova.

Až do této chvíle může uvedená zpráva působit jako prostá zkouška studentské kreativity. V podobném duchu to okomentovala i místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová: „Studenti měli volnou ruku tvořivosti. Osobně si ale nemyslím, že by se její výsledky měly prezentovat jako ověření možností umístění točny.“

V kontextu událostí ale už může studentská soutěž vyznívat i jinak.

Oficiální soutěž tohoto typu má totiž vyhlásit českobudějovický magistrát jako vlastník konstrukce otáčivého hlediště.

Doposud se tak nestalo.  Ještě v říjnu loňského roku se v zápise jednání pracovní skupiny ustanovené Ministerstvem kultury uvádí, že bude soutěž městem neprodleně vypsána.

Členové takzvané pracovní skupiny, kterou svolal bývalý ministr Besser a v níž jsou i starosta a místostarostka Českého Krumlova, měli do 29. února obdržet od českobudějovického magistrátu k této soutěži podklady k vyjádření. Ty zatím nedorazily.

A čas kvapí, protože do února 2013 má republika Výboru UNESCO předložit detailní plán a harmonogram pro přemístění otáčivého hlediště a zmírnění všech jeho negativních dopadů na nemovitou památku světového dědictví. Pokud se tak nestane, bude Krumlov označen jako památka v ohrožení.

Bývalý ministr kultury Jiří Besser stihl ještě několikrát svolat schůzku pracovní skupiny pro zachování otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

Ta se ale po nástupu nové ministryně Aleny Hanákové zatím nesešla. Podle aktuálního sdělení místostarostky Jitky Zikmundové byla schůzka naplánovaná na minulý týden náhle zrušena. Ministerstvo náhradní termín zatím nesdělilo.

Co z toho vyvodit? Možná nic, ale možná i zásadní posun. Pokud by tedy Česká republika měla dodržet svůj dřívější závazek vůči UNESCO a skutečně odstranit v následujících letech otáčivé hlediště ze zámecké zahrady, dříve či později mohou přijít podobné studie pohrávající si s vizí točny na jiném místě vhod. Logicky tedy přichází otázka, zda se výsledek studentské soutěže dříve či později nevezme jako inspirace pro skutečné přemístění točny jinam.

Pojďme si čistě teoreticky pohrát s myšlenkami, jestli by se v lokalitách, které studenti ČVUT zpracovávali, mohlo otáčivé hlediště vůbec někdy postavit. O bývalém zahradnictví už se hovoří v závazném stanovisku Ministerstva kultury z roku 2009 a hovoří se zcela jasně, že tady točna stát nesmí. O sousedních parcelách se píše v jiném závazném stanovisku téhož ministerstva z roku 2008 s tím, že tam nesmí stát vůbec nic. Naopak dolní zahradu Kvítkova Dvora schválili nejen odborníci Národního památkového ústavu, ale doporučil ji i bývalý ředitel Národního divadla, scénograf  Daniel Dvořák v roce 2003, který k doporučení dodal, že se Kvítkův Dvůr jeví ve všech aspektech dokonce i jako lepší varianta.

Správní rozhodnutí památkové péče o přípustnosti umístění otáčivého hlediště na plochu dolní zahrady Kvítkova Dvora nabylo právní moci dne 14. února 2012.