Dolní Vltavice – Jihočeské moře nabízí krásné pláže, tiché zátoky, půjčovny sportovního vybavení všeho druhu, ale také náhlou změnu počasí a s ní spojené nebezpečí, které někdy končí i smrtí.

Toto nebezpečí se snaží co nejvíce eliminovat Vodní záchranná služba ČČK 
Č. Krumlov, p.s., samostatné občanské neziskové sdružení. Jednoduše řečeno o bezpečí návštěvníků jedné 
z našich největších vodních ploch, kam proudí každé léto davy turistů, kteří se od minulého roku mohou po vodě prohánět s motorovými čluny, i když mnozí 
z nich sedí v lodi poprvé, a kde se počasí změní během několika minut, se stará parta dobrovolníků, kteří si velkou část peněz na provoz musí shánět sami.

A jde jim to dobře. „Finance získáváme tím, že pořádáme záchranné kurzy, teambuildingy a různé kurzy pro firmy," vysvětluje 
v nedávno zrekonstruovaném výcvikovém středisku v Dolní Vltavici vedoucí záchranářů Milan Bukáček. Středisko se lipenským záchranářům podařilo zrekonstruovat v roce 2011 díky 80 procentní dotaci 
z Evropské unie a 10 procentnímu příspěvku od Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Deset procent sehnali záchranáři svépomocí. „Pro nás to bylo veliké sousto. Brali jsme si 7 milionů úvěr, ale všechno to dobře dopadlo."

„Jsme pracovití a nečekáme, že nám někdo něco dá," říká na rovinu Bukáček. Poskytování zdravotní pomoci dostávají místní záchranáři na vysokou úroveň a lidé, kteří prošli jejich školením, jsou připraveni řešit téměř všechny krizové situace.

Někteří je již byli nuceni řešit a shodují se na tom, že nebýt školení, mohla by situace dopadnout tragicky. K nešťastné nehodě a úrazu hlavy došlo v kamenolomu. „Chlapi ze společnosti, která si u nás dělala záchranářský kurz, udělali přesně to, co se tady naučili. Zachránili postiženému život. Psala nám i paní, které se podařilo díky našemu kurzu zachránit život své babičky," vyjmenovává dva z mnoha případů Bukáček.

Záchranáře čekají nyní dva nejhektičtější měsíce v roce. Na základně jsou již od 25. června a od té doby zasahovali už třikrát. Dobrovolníci slouží vždy týden v kuse od soboty do soboty.

„Každé ráno se nahlásíme na 112, 158 a 155, aby s námi integrované složky počítaly a věděly o nás," popsala začátek směny Věra Kolouchová, která společně s manželem slouží na Lipně již přes deset let. Hlavní směna trvá od 8-20 hodin. „Nicméně služba je 24 hodinová. Kdyby někdo v noci zavolal, tak vstáváme a vyjíždíme," doplnil její manžel Jan Kolouch, který pracuje jako plavčík ve Frymburku. Jeho žena vyrábí zbrojní průkazy na Krajském policejním ředitelství v Českých Budějovicích. Oba tedy pomáhají a chrání. A když mají dovolenou, tak i na Lipně. Zadarmo. Většina získaných financí jde totiž na samotný provoz služby, tedy opravy člunů, pohonné hmoty (spotřeba jednoho ze člunů je 75 l/h ). Čluny mají lipenští záchranáři tři. Jeden je vybavený radarem i sonarem, což záchranářům umožňuje efektivně pracovat i za snížené či nulové viditelnosti.

„Personálně a materiálově jsme na léto připravení. Když je nejvíce potřeba, pomáhají nám studenti Jihočeské Univerzity oboru Zdravotnický záchranář, kteří tady mají praxi. Nicméně provoz a případné opravy jsou drahé a stojí peníze, které nám chybí," dodává Bukáček. Na počtu zásahů se letos podepíše i Olympijský park Rio-Lipno, který k nádrži přitáhne ještě větší množství návštěvníků. „My se na to intenzivně připravujeme, jen mě trochu překvapuje laxní přístup Olympijského výboru. Nikdo si neuvědomuje to, jaký nárůst zásahů tady bude". Pro speciální případy mají záchranáři tak zvanou čekačku – seznam lidí, kteří si schválně dovolenou ještě nevybrali a čekají, pokud by byli potřeba právě na Lipně. Pokud ano, mohou tým v krátké době posílit. Dostanou za to trenky a tričko.