K slzám dohnali některé diváky herci Hořických pašijových her při svém sobotním vystoupení v českokrumlovské klášterní zahradě. Generální zkoušku a regulérní odpolední představení navštívilo dohromady zhruba 300 lidí. Ti si naplno užili nádherné slunečné počasí a prostředí kláštera, které nabízí specifickou atmosféru. „Ocitli jsme se tady náhodou. Viděli jsme, že lidé míří směrem ke klášteru, tak jsme se šli podívat, co se tady děje. A vida, divadelní představení. Sice se jedná o vážnou hru, ale věřím, že si z ní hlavně děti odnesou nové informace,“ řekl jeden z návštěvníků Petr Doubek.

Dětí se mezi diváky pohybovalo docela dost, což je podle předsedy Společnosti pro zachování hořických pašijových her Miroslava Kutláka jedině dobře. „Myslím si, že je to pro ně opravdu poučné. Ještě k tomu mi přišlo, že je to vážně baví, i když hru leckdo může považovat za zdlouhavou,“ řekl Kutlák.
Povedené odpolední představení narušil jen jeden prvek, a to létající vrtulník, který se chvíli nad zahradou proháněl. Bohužel se hra natáčela pro budoucí oficiální vydání. Je tedy otázkou, jestli se dá nepříjemný rachot nějakým způsobem odstranit.

„Točili jsme i generálku, tak doufám, že to půjde vyretušovat,“ uvedl Kutlák. „Rozhodli jsme se, že představení v Českém Krumlově natočíme, protože se má od letošního roku dělat v klášterní zahradě rekonstrukce. Je tedy otázkou, kdy si v ní budeme moci zase zahrát.“

Finální DVD bude sloužit jako příjemná vzpomínka, ale zároveň také jako ukázka hry pro další herecké generace. Počítá se, že půjde do běžného prodeje.

Mezi divadelníky panovalo v sobotu menší napětí. Jednak hráli v prostorách, na které nejsou příliš zvyklí, a ještě k tomu debutovalo hned deset herců. Jedním z nich byl i Jan Anderle, který se vžil do postavy Jidáše. Svým výkonem zastínil mnohé své kolegy.

„Fakt se mu to povedlo, takže jsme byli opravdu spokojení. Celkově byli nováčci šikovní,“ byl nadšený Kutlák. Že se ochotníci mohou spolehnout na novou krev, je pro ně velmi důležité zjištění. Herecký kolektiv stárne, je třeba hledat mladé tváře.

„Je mezi námi už pár herců, kterým je kolem osmdesáti let. Musíme tedy rychle dopracovat alternace, abychom byli schopni hrát. Je to pro nás těžký úkol, protože taková role vyžaduje dost času, který dnes lidé nemají,“ řekl Miroslav Kutlák.

A jak se hořickým divadelníkům v Českém Krumlově hrálo? „Výborně. Líbí se mi tu opravdu moc. Je ale pravda, že je to tu úplně jiné, než v Hořicích na Šumavě. Dá se říct, že je pro nás Český Krumlov obtížnější,“ řekl Kutlák. „V klášterní zahradě jsou pěkné kulisy, které dělá samotné prostředí. Je ale vidět, že je hra napsaná přesně pro hořický amfiteátr. Ve finále se tedy hercům lépe hraje v Hořicích. Ještě bych rád dodal, že hra v Českém Krumlově a Hořicích na Šumavě není shodná. Dějově sice ano, ale nikoliv provedením. Poznají to hlavně ti, co představení dobře znají.“