Jak už Deník informoval (12. června 2012), na stůl se jim dostala nabídka Jiřího Faltuse, majitele Kvítkova Dvora, aby zastupitelstvo umožnilo změnu současného územního plánu a točna mohla stát v této lokalitě.
Jinými slovy řečeno, zastánci umístění otáčivého hlediště v zámecké zahradě mohou být teoreticky v klidu, protože krumlovští politici tak dali de facto najevo, že si přejí totéž, co oni.

Ale je k tomu potřeba dodat i další fakta. A ta už podle některých indicií tak přívětivá být nemusí. Až dosud argumentovala radnice tím, že nový územní plán vznikne do roku 2015. Jenomže podle dostupných informací má údajně v tuto chvíli vláda na stole návrh prodloužení tohoto termínu do roku 2020. Důvod je jasný, šibeniční termín by plno měst a obcí nestihlo.

A tím mohou kulminovat problémy.

Vezměme to popořádku. Česká republika se v lednu 2007 Výboru světového dědictví zavázala odstranit otáčivé hlediště ze zámecké zahrady v Českém Krumlově, a to v závazném, pevném harmonogramu prací, který si sama stanovila. Je to onen slavný dopis bývalé ministryně Heleny Třeštíkové. Její harmonogram však není dosud nikterak plněn. A to UNESCO ví. Stále se tedy ptá, co bude dál?

Český Krumlov každé dva roky předkládá Výboru UNESCO monitorovací zprávu o stavu památky zapsané na seznam dědictví. Na minulou zprávu Výbor mimo jiné reagoval formulací, že s vážným znepokojením konstatuje, že smluvní stát má v úmyslu pokračovat ve využívání zámecké zahrady pro divadelní činnosti pod širým nebem. A opakovaně žádá smluvní stát, aby garantoval, že trvalé užívání točny nemá žádný negativní dopad na mimořádnou univerzální hodnotu, celistvost a autentičnost kulturního dědictví zámecké zahrady.

To se zatím nestalo. Tyto informace snad poskytne nová zpráva, na níž se nyní pracuje.
Podle onoho harmonogramu by také mělo být náhradní místo pro točnu v územním plánu Krumlova už v roce 2010.

A to se zatím také nestalo.

Krumlovští politici si odsunutím nalezení náhradních prostor sice v tuto chvíli možná od starostí ulevili, ale dříve či později se něčemu takovému nevyhnou. Na čtvrtečním zasedání to zastupitelům připomněl i František Mikeš, bývalý starosta Českého Krumlova, nyní náměstek ministryně kultury. Ten upozornil, že v době příprav zápisu města na listinu UNESCO před více než dvaceti lety, kdy komisaři procházeli město,  nebyla ve výsledném protokolu o otáčivém hledišti ani zmínka. „Proti zápisu na listinu UNESCO se od té doby nic nezměnilo, změnila se pouze podoba otáčivého hlediště, které moc krásy nepobralo, to je pravda," řekl František Mikeš s tím, že ačkoliv pozemek, kde leží točna, je státní a ačkoliv samotná konstrukce patří Českým Budějovicím, krumlovští politici se své zodpovědnosti nezbaví.

„Vše je provozováno ve městě, jehož vy jste představitelé. Na vás je, jakým způsobem se zásadně vyjádříte, jestli chcete, aby nadále tato světově ojedinělá kulturní aktivita v Krumlově zůstala, nebo jestli se bez ní obejdeme. Myslím, že obojí je možné, ale rozhodnutí je opravdu jen na vás. To žádné ministerstvo neudělá," řekl František Mikeš zastupitelům.

Posun v uvažování zastupitelů je snad už také znát. Zatímco zhruba před čtyřmi lety se monitorovací zprávou pro UNESCO při svém tehdejším výjezdním zasedání na českokrumlovském gymnáziu zcela odmítli zabývat a shodili ji ze stolu, ve čtvrtek už například Jan Vaněček (zastupitel za ČSSD) požadoval, aby všechny materiály, které v další zprávě z Českého Krumlova budou, dostali před tím zastupitelé k dispozici. „To, co bude ve zprávě prezentováno, by mělo nejdříve projít zastupitelstvem," řekl mimo jiné Jan Vaněček.

„Je fakt, že toto téma jsme snad nikdy na stole s relevantními údaji o této kauze a o tomto problému neměli," dodal k požadavku radní Josef Hermann. „Musíme si být vědomi, že v současné době je velké přání, aby otáčivé hlediště zůstalo v zámecké zahradě. Ale musíme si na druhé straně uvědomit, že pokud budeme dělat vše pro to, aby tomu tak bylo, tak také i něco riskujeme," shrnul Josef Hermann s tím, že město by mělo zadat vyhledávací studie na hledání případné jiné lokality.