„Problém musíme řešit doma," stručně a jasně sdělil nedávno Tomáš Jirsa, senátor Parlamentu České republiky za Českokrumlovsko a východní část okresu Prachatice. Odpověď se týkala kauzy točící se kolem krumlovské točny v zámecké zahradě. „Otáčivé hlediště v Českém Krumlově považuji za úžasný fenomén; zrušit ho bych považoval za neštěstí."

V rozhovoru odpovídal i na mnoho dalších dotazů:

Ohlédnete-­li se za rokem 2014 z hlediska vaší senátorské funkce, co podstatného byste z této bilance zmínil z pohledu celorepublikového či světového?

Uplynulý rok 2014 přinesl několik nových situací, které nás zcela jistě budou ovlivňovat a úkolem politiků je, aby případné negativní ovlivňování bylo co nejmenší. Za nejvýznamnější problém považuji vznik Islámského státu a v jeho důsledku miliony uprchlíků na jižních hranicích Evropské unie, a samozřejmě válku na východě Ukrajiny. Vnitrostátně je nejdůležitější událostí vznik nové vládní koalice a skutečnost, že státní finance začal řídit druhý nejbohatší občan státu, který si zajistil klid na práci tím, že si koupil nejvýznamnější mediální dům.

Pokud bychom se zaměřili na Jihočeský kraj a celý okres Český Krumlov, co důležitého byste uvedl za loňský rok?

Jsem si vědom toho, že občané posuzují senátora ne až tak podle toho, jak hlasuje, ale podle toho, co dělá pro svůj region. Jsem v kontaktu s mnoha starosty, spolky, podnikateli i řadovými občany; a mohu­li nějak pomoci, tak to dělám. V loňském roce jsem třeba pomohl v Českém Krumlově získat peníze na rekonstrukci hokejových šaten, v Římově či Roudném peníze na stavbu hřiště, ale například v Benešově jsem pomohl vzniku ordinaci lékaře. Inicioval jsem dobročinnou akci a vybavili jsme všechny děti z dětského domova z Boršova lyžařským vybavením.

Výčet těchto aktivit je jistě chvályhodný. Je však něco, co se nepodařilo?

Za výraznou regionální prohru loňského roku považuji skutečnost, že Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh zákona o Šumavě. Ten zákon připravilo ministerstvo a Správa Národního parku Šumava (NPŠ) za vedení ministra Tomáše Chalupy a ředitele NPŠ Jiřího Mánka, souhlas s ním vyslovily šumavské obce, rada NPŠ, oba kraje a Senát hlasoval o zákonu 50 pro a 2 proti. Bohužel, Poslanecká sněmovna se nechala ovlivnit demagogií Hnutí Duha a zákon zamítla. Ministr Richard Brabec slíbil nový a lepší zákon, ale zatím jsou to pouze řeči. Zamítnutím zákona se také oddálila realizace lanovky na Hraničník.

Za velké téma považuje Tomáš Jirsa také další rozvoj Loučovic

„Na ovlivnění toho, zda dostavovat, či nedostavovat Temelín,jsempřílišmalýpán. Za velké téma považuji další rozvoj Loučovic, snižování nezaměstnanosti v obci. Paradoxně, hned vedle existuje Lipno nad Vltavou, kde je naopak nezaměstnanost „záporná" – lidé tam dojíždějí za prací ze širokého okolí. Společně s loučovickým starostou jednáme s podnikateli a investory, podílím se na programu tamní revitalizace. A otevírání Boletic veřejnosti je tématem, na němž spolupracuji deset let." Lidé se rovněž ptají na zlepšení dopravní infrastruktury. „Chtěl bych zdůraznit, že není mým prioritním úkolem lobbovat za dálnici či železniční koridor, ale schvalovat takové zákony, které jejich výstavbě nebudou bránit. Bohužel, parlamentem prochází legislativa, která tyto stavby spíše komplikuje. Ať jde o zpřísňování zákonů o posuzování vlivů na životní prostředí až po zákony o zadávání veřejných zakázek. Dálnice je velké téma. Všichni vidíme, jak se zrychlila cesta do Prahy úsekem okolo Tábora. Jsem součástí lobbistického Sdružení pro dostavbu dálnice. Teď máme ve vládě dva Jihočechy, Jana Mládka a Daniela Hermana, ale zatím nevidím, že by vytvořili tlak na premiéra nebo ministra financí, aby se stavba pohnula. Astátní instituce odpovědné za tyto stavby jsou kvůli personálním čistkám nové vlády v rozkladu. Kletišti se nevyjadřuji, protože bych se musel obávat o jeho budoucí ekonomiku. Na druhou stranu uznávám, že jakmile se jednou záměr letiště zruší, již se nikdy neobnoví. Nechtěl bych nést odpovědnost za jeho zrušení.

… Vrátíme-­li se k celostátní úrovni, tak tam, bohužel, dochází k daleko komplikovanějším, avšak velmi viditelným aférám. Jaký máte názor na spojování politických a obchodních zájmů vrcholných představitelů České republiky – například proplétání sfér aktivit Andreje Babiše, ministra financí; ale i jiných politiků nebo podnikatelů?

Myslím, že to dobře charakterizovala předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová, která řekla, že kdyby v kterékoli africké zemi byl místopředseda vlády a ministr financí největším příjemcem evropských dotací, Evropská komise by okamžitě finanční pomoc zastavila. Všichni to vědí, že vicepremiér Andrej Babiš je v každodenním střetu zájmů; vždyť proto koupil média, aby ho v této pozici chránila. Když Babišova firma vyhraje státní miliardový tendr, ať již na lesní práce, dodávku bionafty či potravinových zásob, nikdo to nekomentuje. Vicepremiér nám denně ukazuje, jak se řídí stát jako firma – jeho firma.

Tento střet zájmů není přesto tím zásadním, co vám na současné politické situaci vadí…

Za větší problém považuji oligarchizaci médií, to, že média přestala být „hlídacím psem demokracie", ale až na výjimky se stala „hlídacím psem páníčkových zájmů". Tato skutečnost, bohužel, posouvá naši republiku směrem na Východ. Na Ukrajině nebo v Rusku takto média fungují.

… Pokud byste měl uvést nějaký důležitý faktor, který vás ovlivňuje nebo zavazuje ve vaší senátorské funkci, co to je?

Hlasuji tak, jak si myslím, že je to dobré pro Českou republiku a její občany; hlasuji tak, jak si myslím, že je to dobré pro občany mého senátního obvodu. Považuji se za konzervativního politika, nepodporuji současný legislativní aktivismus; tedy, že na všechno musí být zákon. Například jsem vloni hlasoval proti služebnímu zákonu, byť z jiných důvodů než má prezident Miloš Zeman. Myslím si, že tuhle republiku trápí přílišná byrokracie a administrativa. Služební zákon tuto byrokracii ještě více zabetonuje a věci zkomplikuje. Jsem přesvědčen, že by se měl státní aparát zeštíhlovat. Ale vláda chce letos nabrat 2 800 nových úředníků! Dva tisíce osm set! A dát jim definitivu! (pozn. red.: trvalé ustanovení v zaměstnaneckém poměru ve státní službě) Takhle se stát neřídí jako firma!

Poznámka: Celý text rozhovoru se senátorem Tomášem Jirsou si lze přečíst ve čtvrtečním vydání Českokrumlovského deníku.

Autor: Deník / Pavel Pokorný