A pokud ano, i pokud ne, tak jakým? Podle nikterak výjimečného názoru části občanů Českého Krumlova, který Deník už několikrát zveřejnil (například 20. srpna 2014): „…město dělá více pro turisty než pro místní."
Co se za tímto výrazem skrývá? Nelibost obyvatel k věčně ucpaným hlavním silnicím, turisty přeplněnému historickému centru, kde dominují obchody se suvenýry? Nebo chybějící nový plavecký bazén. Nejspíše ode všeho něco.
Českokrumlovská radnice ovšem vydává pádné argumenty, suchá čísla, která jasně ukazují, že se během posledních čtyř let pro občany vynaložilo téměř čtyři sta milionů korun, z toho polovina putovala na opravy a rekonstrukce vodovodů, kanalizací, mostů, komunikací, opěrných zdí a další občanské vybavenosti, jako například revitalizaci parků.
Na opravy, rekonstrukce
a modernizace mateřských
a základní škol šlo za poslední roky 134 milionů na akce v oblasti životního prostředí
17 milionů a tak dál.
Čísla tedy jasně převyšující investice do cestovního ruchu a turistů. Z nich můžeme zmínit 1,3 milionu korun na marketing a propagaci města, výdaje spojené s provozem městského infocentra, parkovišť, se zvýšenými náklady na úklid, odpady, bezpečnost
a podobně.
Tyto peníze se ovšem Českému Krumlovu více než vrací z příjmů z turismu, tedy například z tržeb z parkovacích služeb nebo poplatků z ubytování.⋌
¨Nicméně otázky, kolik vlastně turistický ruch městu a lidem v něm žijícím přináší, jaké klady, jaké zápory to obnáší, to vše vlastně na pořádné sečtení a podtržení čeká.
Už třeba v roce 2008 totiž zveřejnil Českokrumlovský deník studii, podle níž je pro město, jakožto instituci, turistický ruch ztrátový. Po sečtení příjmů a výdajů došel tehdy vedoucí odboru financí Jiří Pavlíček k závěru: „Na základě výše uvedených přibližných čísel lze odhadnout roční ztrátu Českého Krumlova, který se může pochlubit jedním z nejrozvinutějších cestovních ruchů v republice, ve výši nejméně 15 milionů korun." (Čk Deník 11. září 2008).
Sednout si, sečíst pro i proti není jednoduché. V pondělí odsouhlasila rada města vícestrannou spolupráci na vzniku studie, takzvané Analýzy přínosů cestovního ruchu a strategie rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově. Jak včera upřesnil Josef Maleček za Sdružení cestovního ruchu Český Krumlov, iniciátora této spolupráce, jde o vznik studie, která by zahrnovala všechny vlivy cestovního ruchu. „To znamená nejen, kolik lidí přijede, kolik jich tu stráví času a kolik utratí, ale samozřejmě i to, jaký to má vliv na chod města, tedy zaměstnanost, dopravní obslužnost, nakládání s odpady," naznačil obsah analýzy Josef Maleček.
Ke vzniku studie poskytnou svá data jak podnikatelé, tak i město a Českokrumlovský rozvojový fond.
Dohromady ji tato trojice také zaplatí, sdružení jednu polovinu, město a fond druhou polovinu. Analýzu toho, jak se cestovní ruch ve městě vyvíjel od roku 1990 do současnosti zpracuje Vysoká škola hotelová v Praze. Z této analýzy by měla tedy vyplynout fakta o aktuální situaci a možném budoucím vývoji turistického ruchu. Následovat pak bude další materiál, takzvaná Strategie dalšího vývoje.
Podle Josefa Malečka by měla studie zjednodušeně řečeno ukázat, co se zatím udělalo, jak turistický ruch ve městě funguje, kde se nachází a poté odpovědět na otázku, jak dál. „Jde o to, zdali se má cestovní ruch v Českém Krumlově rozvíjet, stabilizovat, nebo máme od něčeho upustit," doplnil k výhledu Josef Maleček. Podnikatelské sdružení se o vznik podobné studie snažilo už několik let, k dohodě s radnicí došlo ale až nyní.