Bude dřevěná a vyprojektovaná tak, aby vhodně zapadla do prostředí lesa, který vrch pokrývá.
„Zrovna dnes bude zasedat rozvojová komise, kde budeme o rozhledně mluvit," řekl ve čtvrtek starosta Kaplice Pavel Talíř. „Jde zatím o prvotní záměr. Autorem je architekt Pavel Jura z Brna."
Existují i názory, že by rozhledna měla raději stát na Suchém vrchu v Kaplici, ale odtud by nebyl tak dobrý výhled. Navíc na Hradišťském vrchu kdysi stávalo keltské opevnění, jakési strážní opevnění, a pro to si Keltové Hradišťský vrch jistě nevybrali jen tak náhodou. Důvodem byl nepochybně fakt, že odtud bylo vidět široko daleko kolem. „Místo bývalého hradiště je památkově chráněno, proto budeme o našem záměru jednat i s památkáři," podotkl Pavel Talíř.
Vize rozhledny už je na papíře. A jak tvůrce došel k její konečné podobě? „Není jen tak náhodně vymyšlená, skrývá v sobě řadu symbolů," popisoval Pavel Talíř. „Použila se metoda takzvaného geometrického pentagramu. Ta myšlenka vznikla, když architekt Pavel Jura dělal projekt na rozhlednu v Židlochovicích, která je vytvořená z akátového dřeva v podobě válce, tedy rovného kmenu. Uvažovali jsme, že by se to kvůli lesnímu porostu na vrchu hodilo i k nám. Ale každá rozhledna má své specifikum a akátové dřevo se pro naši oblast nehodí."
Architekt tedy pochopitelně vycházel z prostředí a kulturní i historické tradice Kaplicka. Bral v potaz historický snímek Kaplice, fakt, že stojí na Malši, která odjakživa velmi ovlivňovala život místních obyvatel. Dále, že by se měla hodit do lesního porostu, v němž převládají jehličnany. „Navíc když se podíváte na letecký snímek lesa na Hradišťském vrchu, je na něm krásně vidět, že stromy nezasázené člověkem rostou v kruhu," poznamenal Pavel Talíř. „Dál vycházel z toho, že Kaplice patřila do Rožmberského dominia, takže v jejím znaku nechybí pětilistá růže. Ta geometricky představuje pentagram. Pentagram je konstrukčně jeden z nejpravidelnějších obrazců a co do pevnosti značně stabilní."
Architekt nevypustil ani samotné keltské oppidum. Vycházel z toho, že Keltové stavěli z hatí, které proplétali proutím. A tak jako základ rozhledny vznikl mnohoúhelník jako by propojený hatěmi.
Pavel Jura velmi pečlivě studoval polohu stavby i z pohledu psychologického. „Když si vezmete kousek lesa z komplexního hlediska, jsou všechny stromy stejné, ale přitom je každý strom jedinečný. A taková by měla být i rozhledna," vysvětluje. „Obvodový plášť bude tvořen pentagramy z trámů, které budou navzájem pootočené. Pentagram je geometrický obrazec, jenž můžeme vkreslit do pěticípé růže, symbolu Rožmberků. Rohy pentagramů budou spojené stojkami a pro lepší tuhost se vše sváže tyčemi z oceli."
„Bude to celé z modřínového dřeva a rozhledna bude symbolizovat jehličnanový strom se zaschlými ulámanými spodními větvemi, stejně jako je tomu u okolních stromů. Trámy se tedy nechají přečnívat," dodal starosta.
Na vyhlídku vysokou pětadvacet metrů výletníky vynesou točité schody. Jak již bylo řečeno, některé trámy základen se nechají delší a celá stavba tak bude připomínat strom či zapletené příbytky z dob Keltů. Ač se zdá být na první pohled rozhledna chaoticky uspořádaná, vše má své jasné místo a důvod, přesně podle představ autora. Životnost rozhledny z modřínového dřeva se počítá na desítky let.
Vše je ale teprve na samém počátku. Projekt musí projít mnoha schvalovacími procesy, před zahájením stavby bude pravděpodobně třeba na vrchu nejprve provést archeologický průzkum. Čili projekt bude představen památkářům i veřejnosti, aby se k tomu také mohla vyjádřit.
Tento nápad se zamlouvá i Jiřímu Píšovi z Českého klubu turistů Start Český Krumlov: „Na Hradišťském vrchu jsem byl si jednou a je to už docela dlouho. Je to strašně zajímavý, určitým způsobem neobvyklý kopec. Kdyby tam vyrostla rozhledna, bylo by to bezvadné, protože je tam krásné okolí. Takže za to bych se přimlouval a rádi tam pak vyznačíme turistickou trasu."
Fakt je, že Kaplicko by potřebovalo turistický ruch podpořit nějakými turistickými atrakcemi. Devizou Kaplicka je především nádherná příroda, ale ta sama o sobě nestačí. „Chtěl bych, aby kolem Kaplice vznikly zajímavé turistické stezky, které by propojily Kaplici se zajímavými místy a měly pro lidi i naučný charakter," přitakal Pavel Talíř. „Aby navazovaly i na řeky Malši a Černou, vedly k soběnovské přehradě, napojily se na stezku hrady na Malši, nebo může vzniknout stezka kolem malých vodních elektráren a podobně. Kaplicko a Kaplice se určitě mají čím pochlubit," je přesvědčen.
Spoluautor: Patr Skřivánek
