Český Krumlov – K největšímu počtu kapesních krádeží dochází v létě, kdy se ve městě srocují davy lidí a kapsáři mezi nimi splynou. Problémem však je chytit kapsáře při činu. Kapsář z peněženky vytáhne peníze a peněženku odhodí na zem.
„Zpravidla se jedná o známé firmy. Málokdy se stává, že by se objevil někdo nový," míní Jan Šítal, velitel Městské policie v Českém Krumlově. Kapesní krádeže se týkají hlavně turistů, kteří jsou v novém prostředí a dostatečně si nehlídají své věci. Stává se, že turista nechá svou příruční tašku ležet na lavičce na náměstí a v podstatě si jí nevšímá.
„Oběťmi kapesních zlodějů jsou nejčastěji Japonci, protože v Japonsku se nekrade," tvrdí turistický průvodce Oto Šrámek. Z toho důvodu nedokáží dostatečně dohlížet na své cennosti a jsou pro kapsáře snadnou kořistí.
V Českém Krumlově existují dvě nejkrizovější místa, která Oto Šrámek, coby zkušený průvodce, zná a hlídá si je. Jedná se o první zámecké nádvoří u medvědů, kde se lidé srocují a pozorují medvědy. Druhým takovým místem je nově opravená lávka pod Plášťovým mostem. Zde je největší koncentrace lidí, dochází ke kontaktu tělo na tělo 
a krádeže jsou v těchto místech nejčastější.
„Na krizových místech vždy učiním tři kroky zpátky a zatímco se turisté kochají, já dávám pozor," popisuje Oto Šrámek postup, kterým se snaží krádežím zamezit, „nemusím sice kapsáře vidět, nicméně kapsář vidí mně a nic si netroufne. Tato metoda se mi osvědčuje.

Pokud je na těchto místech skutečně velký počet lidí, upozorním turisty, aby si dávali pozor."
O tom, že ke kapesním krádežím v Českém Krumlově dochází, svědčí rovněž fakt, že lidé nosí nalezené prázdné peněženky na Městské policejní oddělení v Krumlově. „Občas nám zavolají místní s tím, že se v okolí zámku pohybují kapsáři," říká Jan Šítal, „informují nás o tom, kde přesně se nachází, jakým směrem jdou a podobně. Na místo posléze přijede hlídka a dá kapsářům najevo, že o nich ví."
Také Oto Šrámek při své práci spolupracuje se strážníky Městské policie a zámeckou bezpečnostní službou. Podobná spolupráce se mnohdy vyplatí. „Jednou ke mně přišel strážník s tím, že viděl kapsáře. Zkontroloval jsem situaci a za mou skupinou skutečně dva kapsáři šli," potvrzuje Oto Šrámek.
„Co se kapesních zlodějů týče, jedná se většinou o ženy," uvádí Jan Šítal a dodává, že kapesních krádeží je letos méně než v předchozích letech. Pokračuje: „Byly časy, kdy docházelo ke krádežím častěji a kapsářky jsme chytili přímo při činu. Pamatuji zde kapsářky, které si s sebou vodily nesvéprávnou osobu, aby mohly v případě odhalení svést krádež na ni."
Podle Oty Šrámka dochází ke kapesním krádežím několikrát do měsíce. Problémem je, jak při nich postupovat. Kapsáře se zpravidla chytit nepodaří a vyšetřování kapesní krádeže může trvat i několik hodin. Turisté mají hodně nabitý program a málo času, takže většinou odjíždějí bez toho, aniž by byla krádež vyšetřena. Mnohdy se krádeže ani nehlásí na policii. V průměru se odcizené peněžní částky pohybují okolo deseti až dvaceti tisíc korun.
„Několikrát jsem se díval na záběry z bezpečnostních kamer," říká Oto Šrámek, „kapsáři o kamerách vědí. Přes ruku si přehodí kabát, pod nímž krádež probíhá. Kamera tedy zachytí kabát v blízkosti kabelky turistky, ale ne to, co se děje pod kabátem. Kamerové záběry navíc nebývají příliš kvalitní." Oto Šrámek dodává, že turisté nevnímají kapesní krádeže jako problém České republiky, ale celého světa. Svému průvodci se prý tu a tam svěří s tím, kde všude už byli okradeni.