Omalovánky, čísla od jedné do deseti nebo magnety se symboly ovoce a zeleniny. Na první pohled to vypadá, že se učitelky zubčické mateřské školy vrátily do dětských let. Usazeny v lavicích, na nichž leží výše zmíněné rekvizity, však úterní podvečer netráví hrou, nýbrž čekají na své budoucí žáky.
Těch už je podle hlaholu za dveřmi plná chodba. Pro místní děti nastává možná první velká chvíle v jejich životech. Přišly totiž k zápisu. Jako první na celém Českokrumlovsku.
„Dobrý den,“ vchází do dveří bez známky ostychu Žofie Pešková. Usadí se ke stolu naproti ředitelce školy Evě Mitrové a začíná první kolo předškolního zkoušení. „Kolik máš prstíků?“ ptá se ředitelka. „Pět,“ rozevře pěst Žofinka, „ale mně už je pět a půl, za půl roku půjdu do školy,“ dodá bezprostředně.
„Co si vezmeš na nohy, když budeš chtít jít bruslit na led?“ pokračuje Eva Mitrová. „Brusle,“ odvětí Žofinka. Na list, který je nadepsaný jménem předškolačky, píše ředitelka školy další plus. Každý z řady těchto symbolů představuje jednu správnou odpověď.
Když Žofinka nasbírá sedm plusů, mezi nimiž se krčí jedno minus, přesouvá se ke stanovišti číslo 2. Ač nese název U pavoučka Bertíka, Žofinku tady vítá družinářka Hana Holcová. „Tvým úkolem bude dát na stranu všechny čtverce a poznat jejich barvy,“ ukazuje na množství pestrobarevných geometrických symbolů. Žofii však tímto zadáním do úzkých nedostala. Další plus.
„Znáš pohádku o Karkulce?“ ptá se Žofinky u další lavice učitelka Zdeňka Sípalová. „Znám, ale vyprávět ji asi neumím,“ říká budoucí žákyně první třídy. Návodnými otázkami ale Zdeňka Sípalová z předškolačky vymámí celý příběh. Žofinku nezastaví ani dotaz na obsah Karkulčina košíku.
Následuje rozlišování ovoce a zeleniny. Žofie váhá jen u meruňky. Magnet ve tvaru tohoto druhu ovoce jí skutečnou meruňku zkrátka nepřipomíná.
Ani další matematické úkoly Žofinku nijak nerozhážou. „Umím počítat až do stovky,“ chlubí se učitelce Šárce Papežové. Že nelhala, vzápětí dokazuje nad miskou ořechů a kaštanů, jejichž počet určí během chvíle. „Už máš aktovku?“ ptá se Žofie Šárka Papežová. „Ještě ne, ale od Ježíška jsem dostala tajný deník s Hello Kitty z pohádky.“
Zbývá už jen tužkou obtáhnout předepsané texty a obrazce u posledního stanoviště a je hotovo. „V září se na tebe budu těšit,“ podává Žofii ruku pedagožka Miloslava Thonová.
Třída se mezitím zaplňuje dalšími dětmi. Vypadá to na rekord. To potvrzuje i ředitelka školy Eva Mitrová: „Zatímco teď v naší málotřídní škole máme tři prvňáčky, příští rok by jich měl být osm nebo devět.“