O tom, jaké suroviny do cukroví přidat, aby bylo ještě chutnější a voňavější, o trápeních a nemocech sousedů, ale také o tom, kdo s kým chodil do školy, se v úterý večer povídalo v pobočce kaplické městské knihovny v Blansku.

Obecní knihovny

- na Českokrumlovsku funguje celkem 37 obecních knihoven
- pět z nich provozuje ještě své pobočky, těch je v součtu osm

Místní obyvatelky se sem sešly na tradiční předvánoční punčování. Za popíjení oblíbeného vánočního nápoje, který pro ně připravila místní knihovnice Daniela Wimmerová, a ujídání cukroví však vášnivé čtenářky kromě debatování zvládaly i obratně šermovat pletacími jehlicemi.

„Předvánoční setkání má totiž vždy nějakou náplň, abychom tu neseděly jen tak. A letos jsme se rozhodly, že upleteme šálu ovčí babičky,“ vysvětlila Daniela Wimmerová.

Vlny bylo dost, neboť vstupenkou na punčování bylo jedno její klubko, a tak mohl každý, kdo přišel, přiložit ruku k dílu a šálu zkrášlit podle vlastní fantazie. „S pletením dnes nekončíme, každý, kdo přijde i v příštích dnech, může pokračovat. Nejde nám o nějaké rekordy, ale o vytvoření pěkné dekorace do naší knihovny,“ doplnila Daniela Wimmerová.

Úterní akce, která je jen jednou z řady mnoha dalších, jež se tu během roku konají, opět ukázala, že knihovny jsou v malých obcích jedním z hlavních míst, kde se místní lidé potkávají.

„Do knihovny chodím pravidelně a podobné akce vítám. Čas tu příjemně ubíhá, můžu si tady popovídat se sousedkami. A to se jinde v Blansku nedá, pokud nechcete jít zrovna do hospody,“ uvedla za souhlasného přikyvování dalších účastnic punčování Marie Interholzová.

Že hraje knihovna na vsích významnou sociální roli, potvrdila i Daniela Wimmerová. „Když si někdo přijde půjčit knihu, zároveň hned popovídá o svých starostech a radostech, zkrátka o tom, jak jde život. A když se tu potkají dva čtenáři, jeden druhému rovnou doporučí knihu, která se mu líbila.

Pobočka kaplické knihovny v Blansku funguje snad už odnepaměti. „Na jihu Čech jsem už šestadvacet let a od samého začátku ji tu pamatuji. Jen se několikrát přestěhovala, teď už asi pět let sídlí v budově, kde dříve býval obchod,“ vzpomněla Daniela Wimmerová.

Za tu dobu si místní lidé zvykli, že tady vždy mají dveře otevřené. „Například letos sem přišla skupinka lidí s tím, že by se v knihovně chtěli scházet na výtvarném kroužku. Bylo to spontánní a milé,“ podotkla Daniela Wimmerová.

Prostory knihovny však slouží i k dalším, zcela odlišným účelům. Jednou za čas se místní knihovna například mění na volební místnost.