Z původně zamýšleného teleshoppingu se stala jedna z nejoblíbenějších tuzemských televizních stanic. Šlágr si okamžitě našel tisíce věrných fanoušků po celé republice, z čehož mají Karel a Jana Peterkovi velikou radost. Svých diváků si velmi váží. Jak zmínila sympatická a usměvavá Jana Peterková, fanouškům Šlágru se musí neustále děkovat. Právě na nich stojí budoucnost celé stanice.

Na Šlágr Fest dorazilo plno lidí, a to i ze zahraničí. Co takovému zájmu říkáte?
Asi to bude znít nafoukaně, ale jsme na to už zvyklí… Ne, samozřejmě nás to moc těší. Děkujeme, děkujeme, děkujeme všem našim divákům. Všem, kteří nás podporují!  Lidičky nám skutečně moc fandí. Vnímáme to. Víme, že pro určitou sortu lidí je Šlágr TV fenomén.

Čekali jste tak silný ohlas, když jste Šlágr TV rozjížděli?
Vůbec ne. Chtěli jsme tenkrát jen přežít. Věděli jsme, že máme plno materiálu, který by se dal v televizi využít, tak jsme to zkusili. Nevěděli jsme ani, jak se taková televize dělá. Byli jsme naivní neplavci, kteří skáčou do bazénu, ve kterém si myslí, že je vody pod kolena. Jenomže je tam vody nad hlavu.

Takže jste se pustili na neprobádanou půdu…
Na totálně neprobádanou půdu… Ale to je u nás normální. Takhle jdeme životem.

Nesvazuje vás popularita Šlágru?
Strašně! Totálně… Bojím se jít i nakupovat, protože nás vždycky lidé hned poznají. Na druhou stranu musím ale říct, že jsou všichni vždycky moc fajn. Snažím se žít jako normální člověk, ale je pravda, že to soukromí ztrácíme.

Vedete firmu, uvádíte pořady… Máte vůbec ještě volný čas?
Karel dělá Šlágr a já všechno ostatní. Musím Karla morálně podporovat a dodávat mu energii, když padá na nos… Nyní jsme byli na dovolené, takže tam jsem si chvíli volného času našla. Ale také jsme tam točili, tudíž to byla vlastně pracovní dovolená. Je to nyní obrovský nápor, ale víme, že to tak musí být.

Kolik máte zaměstnanců?
S Českou muzikou je nás kolem 25. 12 až 14 lidí dělá televizi.

Roky se mluví o neustálém poklesu prodeje hudebních nosičů. Pozoruje tento trend i Česká muzika?
Děláme to pro lidi, kteří si  nosiče nevypalují, takže pokles prodeje naštěstí nesledujeme. Lidé ví, že je to náš jediný zdroj peněz. Stanice funguje jako teleshopping. Z prodeje nosičů televize žije. Takhle jsme to zamýšleli od začátku. Chtěli jsme to ale pojmout zábavnější formou. Že do toho budeme občas mluvit a tak. Nakonec nás to ale začalo moc bavit. Chybí nám totiž jeviště, nevystupujeme naživo, takže si to televizí vynahrazujeme.

S manželem se hudbě stále věnujete. Neuvažujete, že byste se vrátili na koncertní pódia?
Přemýšlíme, že si uděláme agenturu, kterou pro naše umělce potřebujeme. Tím pádem budeme i jezdit, protože kontakt s lidmi je nenahraditelný.