To platí pro každého, ale své o tom ví i Zbyněk Petráš, majitel novospolského kempu v Českém Krumlově. Břeh prostranství tábořiště z jedné strany lemují mohutné olše a vrby, podobně je tomu i na straně opačné, u silnice.

Podstatná část stromů podél břehu před několika dny padla k zemi pod pilami specialistů. Aby se tak stalo, odborníci doporučili už před několika lety. Některé ze stromů nebyly už svému okolí bezpečné. Přesto za pokácení jednoho z nich a ořezání větví u několika dalších padla vloni desetitisícová pokuta. Jakou to má logiku?

Začněme listovat ve vzpomínkách nebo na stránkách Českokrumlovského deníku.

Naposledy v kempu stromy padaly vloni v létě (Deník, 12. července 2011). „Slyšeli jsme jen, jak to praská, 
a už jsme mazali ze stanu ven,“ vyprávěl tehdy Vladimír Jirásek z Ústí nad Labem.

Společně se svojí manželkou mohl mluvit o velkém štěstí, když koruna jedné z vrb spadla jenom metr a půl vedle jejich stanu. Kmen o průměru zhruba třiceti centimetrů nevydržel nápor větru a během minulého léta nebyl v regionu zdaleka jediným.

A tak se to opakuje rok co rok. Známý je rovněž případ nejmenovaného českého poslance, který ve spolském tábořišti pobýval.

Ten se v kempu ubytoval v roce2009 ajak vidno, příroda si nevybírá, protože jeden ze stromů tehdy padl na jeho auto bez ohledu na poslaneckou imunitu.

A tak se to tu opakuje rok co rok. Provozovatel kempu se snaží návštěvníky vždy varovat, aby nestanovali blízko stromů, přesto: Kdo určí bezpečnou vzdálenost?

„Každým rokem tu leží popadané větve a ničí majetek návštěvníků,“ sdělil Deníku Zbyněk Petráš s tím, že po povodních z roku 2002 se o budoucnosti stromů na břehu Vltavy začalo úředně rozhodovat. A také rozhodnuto bylo, a sice, že z podstatné části mohou být pokáceny.

Ostatně podobný postup zažili i lidé v centru Českého Krumlova v roce 2009, kdy byly v rámci protipovodňových opatření pokáceny stromy podél Vltavy. Podle tehdejšího sdělení Povodí mohly být během povodní tyto stromy nebezpečné a mohly takzvaně tvořit překážku průtoku vody. Evidentně podobná situace panuje i ve Spolí. „Stačilo by, aby jedna vzrostlejší vrba padla do řeky a už se u Rechlí začne tvořit přehrada,“ dodal Zbyněk Petráš.

Nyní stojí Zbyněk Petráš mezi pokácenými kmeny a větvemi a jen krčí rameny. Před rokem udělal v daleko menším měřítku to samé. A zaplatil za to.

„Co na to říci, když odborník, dendrolog, před deseti lety řekne: Strom je nebezpečný, přestárlý, doporučuji v průběhu pěti až deseti let odstranit a nahradit novou výsadbou. A ten samý dendrolog před rokem konstatoval, že stromy jsou ořezané neodborně, a tím se otevřel přístup dřevokazných hub a škůdců, což umožní budoucí destrukci?“ ptá se Zbyněk Petráš. Nepomohla ani obhajoba jeho deset let starým zápisem o vhodnosti likvidace stromů.

Úřad se hájí

V oficiálním vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství českokrumlovského městského úřadu se k této věci uvádí: „Městský úřad Český Krumlov panu Petrášovi sdělil, že tento zápis nenahrazuje příslušné povolení ke kácení a že předmětná dřevina byla pokácena bez povolení. Po provedeném správním řízení byla panu Petrášovi uložena pokuta za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Jednalo se o nepovolené kácení dřeviny a v druhém případě o nedovolený zásah, který způsobil podstatné a trvalé snížení ekologických a estetických funkcí šesti stromů, a to především v důsledku neodborně provedeného řezu.“

Dále úřad připomíná, že Zbyněk Petráš se proti rozhodnutí odvolal a věc následně řešil Krajský úřad Jihočeského kraje. Ten rozhodnutí odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu v Českém Krumlově potvrdil. „Správní orgán nezpochybňuje zdravotní stav předmětných dřevin a v odůvodnění výše uložené pokuty k tomuto bylo přihlédnuto. Majitel pozemku však nedodržel zákonem stanovený postup, viz výše,“ píše se dále ve sdělení českokrumlovského městského úřadu.

 

Dovětek:

Pokud stromy ohrožují život   a majetek, je kácení možné

Paragraf  8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny doslova uvádí:

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění…

Až do tohoto místa zněla také citace zákona v oficiálním vyjádření Městského úřadu v Českém Krumlově. Ale paragraf  pokračuje dále a píše se v něm toto:

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.