„Už jako mladá holka jsem chtěla jít na keramickou školu. Rozmluvili mi to ale, tak jsem se místo toho dala na mateřinky,“ říká. Práce s dětmi v mateřské škole ale člověka značně vytíží a k tomu je třeba se věnovat i rodině. „A ve školce jsem měla všelijakého tvoření, když ho připravujete pro třicet dětí. Přípravou a střiháním pro děti jsem si pochroumala karpály,“ podotkla Božena Majerová. „Ke keramice jsem se dostala až poslední rok v práci, kdy škola koupila pec. Mohli jsme ji využívat také, tak jsme tvoření z hlíny zkusili. Ale nešlo mi to. Pak začali dělat keramiku také v Kaplici, tak jsem se tam jela podívat. Když jsem viděla, že ji dělají na plátně, už jsem byla doma. A pomaličku jsem začala.“

Ilustrační fotoIlustrační fotoZdroj: Deník

Paní Božena je samouk, která odhaluje taje zacházení s keramikou metodou pokus – omyl. „Chce to zkoušet a zkoušet,“ přitakala. V roce 2010 odešla do důchodu. Tehdy se měl v Malontech konat kurz keramiky hrazený Evropskou unií, který byl pro dvanáct lidí. Paní Božena se přihlásila jako třináctá a usilovala o účast stůj co stůj, i kdyby se měla jenom dívat. Ukázalo se ale, že kurz nemá lektora. „Předtím jsem rok dělala ve školce keramiku s dětmi, takže minimální zkušenosti jsem měla. Přišla k nám sousedka, co měla kurz na starosti a snacha jí navrhla: A co kdybyste si za lektorku vzali naši babičku? A já řekla, že jo. A tím to začalo.“

Od té doby Božena Majerová vede kurzy keramiky v Malontech pro dospělé i děti. „Postupně jsem se jako samouk leccos naučila,“ vypráví. „Akorát nedělám na kruhu, i když i ten ve škole je. Inspiruji se z předloh, obrázků, fotek. Těžší je dělat velké výrobky. Pec máme malou na 60 litrů. Není snadné udělat figurky z hlíny tak, aby se vám svou vahou nezbortily, dokud je hlína měkká. Třeba ten drak venku. Když jsem ho dokončila, chtěla jsem ho přenést na desku, a celý mi spadl na zem. Ženský říkaly, že ho už dohromady nedám. Ale jo. Za půl hodiny byl v původní podobě. To musíte mít ale vycpávky a já nevím, co všechno. Teď mám dole v dílně dvě koule, ty vycpávat nemusím, ty se nezbortí. Ale stačí do koule udělat důlek, a už jde do háje.“ Na zahradě u Majerů se na stromech houpou keramické budky a krmítka pro ptáky, kolem domu zvonkohry, na zdi měří čas keramické sluneční hodiny a mnoho dalšího. Božena Majerová ale také šije, maluje, sleduje a dokumentuje místní čápy, ovšem keramiku má nejraději.