Do areálu minoritského kláštera můžete vstoupit barokní branou z Klášterní ulice pod číslem popisným Latrán 50. Za branou vstoupíte na nádvoří zvané Tramín. Odtud jsou přístupny všechny hlavní části areálu, tedy kostel Božího těla, konvent minoritů, konvent bekyň a klášterní zahrada.

Odtud dojdete až k renesanční části pivovaru a opačné straně kněžiště kostela. Svojí rozlohou včetně zahrad tvoří areál de facto dvou klášterů skoro čtvrtinu starého města Krumlova. Poslední neopravenou, dosud z velké části připomínající město za dob minulého režimu.

Podstatná část komplexu dnes patří Českokrumlovskému rozvojovému fondu. Ale během měsíce by mělo dojít k zásadní změně majitele, protože pokud to odsouhlasí zastupitelstvo, majetek by se měl převést na město, aby mohlo čerpat více než tří set milionovou dotaci na zásadní opravy, nedávno přislíbenou ministerstvem kultury.

„Pokud by dotace nebyla, areál by se opravoval postupně mnoho let. Jen například část klarisek potřebuje odhadem zhruba 170 milionů. A jestliže rozpočet města pracuje v kapitálové části s nějakým sedmnáctimilionovým ročním objemem, pak by Český Krumlov nejméně deset let musel tyto peníze investovat, aniž by mohl opravit cokoliv jiného, a to samozřejmě není možné,“ nastínil Miroslav Reitinger, ředitel fondu.

Oba dva kláštery bývaly odděleny zvlášť pro mužský i pro ženský řád. Ovšem jedno propojení mezi nimi existovalo. Je to chodba, která dnes ústí do průchodu k pivovaru a je uzavřena ozdobnou mříží. Další zvláštností je okénko v přízemí hned vedle vchodu do kostela.

Na první pohled vypadá sice docela obyčejně a obyčejné i je, ale kdysi, za dob duchovního využití komplexu v něm byla zabudována otočná dřevěná konstrukce s vodorovnou poličkou. Výklady jsou dva.

Aby muži a ženy nepřišli pokud možno vůbec do přímého kontaktu, dostávaly tudy klarisky to, co potřebovaly, tedy jídlo a další věci. Stačilo jen cokoliv z toho položit na poličku a ta se poté otočila dovnitř. Jiná verze tvrdí, že se tento karusel využíval jako první a zatím jediný krumlovský babybox a že tudy byly odkládána do kláštera nechtěná novorozeňata.

Historické pověsti, zajímavosti a příběhy klášterů

V době morové rány v 16. století žila v klášteře řeholnice, která si přála pomáhat nešťastníkům postiženým nákazou, sestra Margareta. Byla prý velice schopná a lidmi milovaná. Když umírala, prohlásila, že bude pomáhat klášteru i na věčnosti. U lůžek nemocných se prý zjevovala ještě dlouho po své smrti.

Tramín je bývalým hřbitovem, stejně jako klášterní chodba minoritského kláštera. Tady jsou pohřbeni mnozí čestní, ale i méně čestní lidé, kteří si to buď zaplatili, nebo zasloužili jinak. Například alchymista Antonín Michal z Ebbersbachu, který i v Krumlově, v Široké ulici, bydlíval a zkoušel tu chemicko-alchymistické pokusy. Je tu pohřbena kurtizána Judita, která ještě za svého života své nečistě vydělané peníze věnovala klášteru.

V malé rajské zahradě je pohřben levoboček císaře Rudolfa II., don Julius de Austria, který na zámku zavraždil mladičkou Markétu Eichlerovou. Hrob má údajně pod okapem kaple Panny Marie Einsiedelské, takzvané Černé Madony, klenotu uschovaného uvnitř komplexu. Ostatky Markéty Pichlerové leží za hlavním oltářem. Kdysi býval údajně na místě jejího posledního odpočinku kámen označený malým křížkem. Po renovaci podlahy však zmizel.