Baštou infikovaných klíšťat jsou jižní Čechy, upozorňují hygienici. Zdravotníci na jihu registrují až čtvrtinu všech onemocnění klíšťovou encefalitidou z celé České republiky. Vysoký výskyt takzvaného Ixoda ricinuse, neboli klíštěte obecného, se nevyhýbá ani Českokrumlovsku. Chcete se tomuto nebezpečnému onemocnění vyhnout? Nechte se očkovat! Momentálně je pro to ten nejideálnější čas. Například v lékárně v českokrumlovské nemocnici zaplatíte za jednu dávku vakcíny 490 korun. „Člověk si může vybrat ze dvou druhů,“ upozornil vedoucí lékárny Jaroslav Prokopius. Podle jeho slov ale mezi oběma typy podstatný rozdíl není. Očkování pak provede lékař ve třech dávkách. Další možností je zajít do očkovacího centra, kde látku rovnou aplikují. V každém případě by nyní zájemce neměl příliš otálet.

„Klíšťata mají dva sezónní vrcholy výskytu. Prvním je konec dubna, květen a začátek června. Poté nastává relativní klid. Druhý vrchol přichází koncem září a v říjnu,“ uvedl českokrumlovský veterinář Jiří Bicek.

Setkání s klíšťaty ale může hrozit už teď. Období jejich aktivity se totiž podle hygieniků prodlužuje. První se objevují v březnu, poslední onemocnění mohou být zaznamenána ještě před nástupem zimy.

Klíšťata se také vyskytují v čím dál větších nadmořských výškách. Kde přesně se ale nacházejí nejvíce infikovaná klíšťata například na Českokrumlovsku, nedokáží hygienici určit. „Není to možné. Lidé si klíště přinesou domů a jeho přítomnost zjistí třeba až další den. Pak už pořádně nevědí, kde ho mohli chytit. Zjistit se dá výskyt, nikoliv ale zamořenost,“ řekl František Kotrba z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.

Mezi tradiční ohniska patří například povodí Vltavy. Celkově se tito cizopasníci nejvíce pohybují u vodních toků či ve vysoké trávě.

„Někteří lidé si myslí, že na ně klíšťata padají ze stromů. To je ale omyl. Vyskytují se hlavně v nízkých porostech,“ upozornil Jiří Bicek.

Rezervoárem nákazy jsou většinou hlodavci, drobní savci či ptáci. „Klíště, které nasaje infikovanou krev, je pak infekční doživotně. K přenosu nákazy na člověka dojde přisátím infikovaného klíštěte, zcela ojediněle konzumací tepelně neošetřeného mléka infikovaných ovcí nebo koz,“ uvedla vedoucí odboru epidemiologice Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Jitka Luňáčková.

Pokud je člověk nakažen, pozná to obvykle už po týdnu či dvou. Únava, bolesti hlavy, krku, svalstva, zvýšená teplota. To jsou první příznaky. V této fázi mohou veškeré trable skončit. Stejně tak ale nemusí. Někteří pacienti dokonce rovnou startují druhou fází – vysoká horečka, prudké bolesti hlavy, zvracení, poruchy vědomí a tak dále. Tato fáze může mít dlouhodobé nebo dokonce trvalé následky. V nejhorších případech může skončit úmrtím.