Knihy vždy milovala Růžena Lepšová z Benešova nad Černou. Dnes dělá v obci knihovnici. Paradoxně už ale na četbu samotnou nemá příliš času. To ji však chuť do práce ani po dvou letech nebere.
Jak jste se k práci knihovnice v Benešově nad Černou dostala?
Hodně jsem sem kdysi chodila. Jsem původně z Pohorské Vsi. Studovala jsem v Kaplici gymnázium, takže jsem přes Benešov nad Černou jezdila autobusem. Spoje ale nebyly zrovna nejlepší. Musela jsem v Benešově čekat tři hodiny, tak jsem ten čas trávila právě v knihovně. Když bývalá knihovnice končila, tak mi poradila, abych se přihlásila do výběrového řízení. A měla jsem štěstí.
Takže máte ke knihám vřelý vztah?
Od malička jsem byla vášnivá čtenářka. Co jsem ale v této funkci, tak na to mám málo času. Knihu používám jako uspávací prostředek, protože u ní vždy usnu. Navíc, když člověk vidí, kolik mu projde rukama knih, které by si chtěl přečíst, tak zjišťuje, že to časově opravdu nejde. Takže si hodně vybírám.
V jiné knihovně jste před tím nedělala?
Když jsem tady trávila čas, občas jsem různě pomáhala, třeba při balení knih. Věděla jsem tedy, jak co funguje. Už tenkrát jsem zjistila, že právě na čtení knih čas mít nebudu. (smích)
Nechodí teď za vámi někdo, jako jste byla vy sama?
Že bych si tu vychovávala nástupce? To se říct nedá. Ale bylo by to pěkné.
Navštěvují lidé v Benešově nad Černou svoji knihovnu?
Řekla bych, že to upadá. Chodí tak nějak přiměřeně k tomu, jaký je celkově zájem o knihu. Bývalo to určitě daleko lepší. Chodí sem stálí čtenáři. Lidé, kteří mají knihy rádi. Vždycky se ale najde i nějaká nová dušička. Snažíme se přitáhnout děti, aby si ty knihy našly. Jde to ale pomalu.
Jaké knihy si čtenáři nejvíce půjčují?
Hodně detektivky, pak historické romány.
A vy sama máte ráda jaké knihy?
Záleží na tom, jaká kniha mě zaujme. Jde samozřejmě i o náladu. Jednou čtu historický cajdák, poté třeba životopisnou knihu.
Ve své knihovně pořádáte i různé akce…
Naposledy jsme tu měli třeba výstavu s názvem Když babičky byly mladé. Ta byla hezká. Nyní ji zrovna likvidujeme.
Líbí se vám v Benešově nad Černou?
Určitě. Vždycky jsem ale říkala, že bych v něm bydlet nechtěla. A nakonec tu bydlím, i když vlastně za jeho cedulí. (smích)