Zuzana KyselováZatímco naši rakouští sousedé nákupy podporují své regionální výrobce, v Česku je pořád v mnohých zakořeněno mínění: co je cizí, to je lepší. Přitom produkce jihočeských zemědělců je na špičkové úrovni.

Kolik z nás se ale při výběru masa pídí také po tom, odkud to maso vůbec je? Všude v českokrumlovském okrese vidíme pasoucí se dobytek. Však se, jak říká předseda Okresní agrární komory Václav Jungwirth, v jižních Čechách chová nejvíce skotu v České republice. A okres Český Krumlov je v republice na třetím místě. Je to dobytek, který vyrůstá ve zdravých podmínkách krásné šumavské přírody.

Kde ale končí toto maso? Na talířích Jihočechů? Minimálně. Když začnete důkladně zkoumat u kupovaného masa zemi původu, zjistíte, že mnohdy konzumujete maso z úplně jiných končin, často polských. Že je užitečné sledovat odkud živočišné a rostlinné produkty pocházejí, ukazují i častá odhalení zdravotně závadných dodávek z Polska či odjinud. Odhalené díky tomu, že u nás existuje velmi dobře fungující kontrolní systém veterinární správy. Kupodivu to některé lidi pobuřuje a míní, že se jedná pouze o kampaň zaměřenou proti levnějším dovozům. Pobuřuje to i EU. Snad veterinární kontroly masa nepoleví.

Jen by to chtělo ještě zlepšit označení masa tak, aby bylo zákazníkovi hned jasné odkud je a nemusel to dlouho pracně zkoumat lupou.