NA OKRAJ

Zuřivé hledání a následná radost nad naším detektivním úspěchem je příznačná pro chvíle, kdy nás míjí povětšinou bodrý muž se sazemi na tvářích a nepostradatelnou bílou čapkou na hlavě. Tradovaná lidová moudrost totiž praví, že kominíci nosí štěstí jen tehdy, když se jich přímo dotkneme, anebo se v jejich blízkosti dotkneme alespoň některého z knoflíků, jež zdobí naše oblečení.

Například ve Velké Británii tento zvyk dovedli ještě dále – štěstí tady prý kominíci přinášejí nevěstám, ovšem jen těm, které muže za komínem spatří přímo v den svatby. Toho, jak se traduje, mnozí kominíci využívají a pucování komínů v zámožných rodinách si plánují právě podle termínů napsaných na svatebních oznámeních. Proč také ne, když štěstí se v míře vrchovaté dostává málokomu, a tak jeho přísun umí většina lidí náležitě ocenit.

Ovšem, jedna věc jsou pověry a druhá statisické údaje. Podle nich vloni jihočeští hasiči vyjížděli hned k sedmatřiceti požárům souvisejícím s komíny anebo topidly. Škoda, která při nich vznikla, přitom přesáhla částku 2,5 milionu korun.

Je tedy zřejmé, že sáhnout si na knoflík nestačí. Sahat bychom při střetnutí s kominíkem možná měli i do svědomí a vzpomenout si, kdy jsme ho k údržbě komína ve svém domě přizvali naposledy. Možná nám to přinese víc štěstí než pouhé naplňování pověr.