Naposledy před rokem na tento problém upozorňoval i Českokrumlovský deník. Podle tehdejšího vyjádření radnice se mělo náhradní řešení hledat. Jaká je situace dnes?

„Je tady neustálý hluk a smrad,“ okomentovala situaci Jaroslava Kalkušová, jejíž rodině patří dům v těsném sousedství kontejnerů. Podle ní i dalších obyvatel není výjimkou, že sem přijíždějí odkládat odpad lidé třeba i ve tři hodiny ráno, po uzavření některých barů. Rachot skla vyhazovaného do kontejnerů na tříděný odpad pak takřka bez výjimky lidi vzbudí. Navíc, odpad se sem vyváží zpravidla auty, což také není zrovna v tichosti. „Brzy ráno se pak kontejnery vyváží, a to se zase neobejde bez hluku,“ doplnila Jaroslava Kalkušová.

Faktem je, že toto zákoutí nepřináší ani nic příjemného turistům. Odpadiště je soustředěno vedle prestižní galerie Egon Schiele Art Centrum, kterou navštěvují desítky tisíc lidí. Nemálo z nich pak vychází zadním traktem kolem kontejnerů.
Zatímco vedení Českého Krumlova už v posledních letech několikrát avizovalo snahu řešit změnu k lepšímu například zabudováním podzemních kontejnerů nebo změnou systému svozu odpadu, situace zůstává z různých důvodů stále stejná.

„Mě osobně by se líbily podzemní kontejnery, jaké mají například v Kutné Hoře,“ dodal včera starosta Dalibor Carda (ČSSD). „Byl jsem se tam na ně podívat, je to naprosto nerušivý prvek. Ale problém u nás prý může být se spodní vodou. Všichni mi říkají, že instalovat tam tento kontejner nejde, ale já bych chtěl vědět, proč to nejde. Vždyť spodní voda se dá technologicky vyřešit. Pravdou ale je, že jeden velkoobjemový kontejner tohoto typu stojí jeden milion korun,. Je to drahé, ale na druhou stranu, historické jádro města by mělo také nějak vypadat,“ shrnul starosta Dalibor Carda.

Se zatím pravděpodobně posledním nápadem, jak věc řešit, přišel opoziční zastupitel Jan Vozábal (ODS). Řešení by se podle něj mohlo najít při chystané rekonstrukci nedalekého objektu bývalé čistírny dnes už dávno neexistujících Komunálních služeb. Tam by se totiž kontejnery mohly umístit i do uzamykatelného prostoru, kam by měli přístup jen ti, kdo si odvoz odpadu z města opravdu platí.
„Opravujeme ve městě domy a poté je pronajímáme na různé činnosti. Já bych ale chtěl, když už máme něco ve svém majetku, aby to také sloužilo k řešení problémů, které ve městě jsou. A toto je přesně ten případ,“ sdělil včera pro Deník Jan Vozábal.
Rekonstrukci bývalé čistírny má ve svém podnikatelském plánu Českokrumlovský rozvojový fond.