Co je řezák, košutka či srdečníček, se v sobotu ptal dětí na hornodvořišťské návsi samotný Petr Vok z Rožmberka. Že jde o již zapomenuté výrazy pro lovecký nůž, borovicovou šišku a miláčka, však capartům, kteří váhali, nenapověděl skutečný vladař, nýbrž Oldřich Štoudek z nedalekého Českého Heršláku.

Ten se, stejně jako mnoho místních obyvatel v rolích dalších slavných Rožmberků, ale i hrnčířů, rybářů či katů, usilovně snažil, aby i letošní oslava Dne dětí v Horním Dvořišti platila za jednu z nejvyhlášenějších v regionu.

Zatímco v minulých letech se Hornodvořišťští u příležitosti dětského dne převlékli za zvířata ze zoo či postavičky z oblíbených večerníčků, letos se rozhodli program oslavy tématicky přizpůsobit Rožmberského roku, jenž připomíná 400. výročí smrti posledního mužského potomka slavného panovnického rodu Petra Voka. Děti si tak mohly kromě kvízu staročeštiny vyzkoušet i střelbu z kuše, chytání ryb v kádi, tkaní či přebalování dětí látkovými plenami. „Za každý splněný úkol soutěžící získali jednu minci s vyraženým znakem obce.

Nasbírané peníze si pak děti mohly vyměnit za některou z připravených odměn,“ vysvětlil starosta Horního Dvořiště Zdeněk Kemény. Doplnil, že díky štědrosti sponzorů, ale i Jihočeského kraje, jenž na uspořádání oslavy Dne dětí poskytl z grantu živá kultura dotaci ve výši 30 tisíc korun, byly ceny pro děti opravdu lákavé.

A čím si Oldřich Štoudek zasloužil právě úlohu slavného panovníka? „Nejvýznamnější role vždy připadne mně, byla to jasná volba,“ smál se. „Kostým sice trochu hřeje, ale jinak je výborný, vždyť ho také šila moje příbuzná,“ ocenil vzápětí šikovné ruce Moniky Kremlové, která bez nároku na odměnu historické kostýmy pro většinu účinkujících za pomoci dalších obyvatelek obce vyrobila.

„Trvalo mi to dva měsíce. Švadlena nejsem, šiji vždy jen pro tuto příležitost,“ překvapila Monika Kremlová, která při navrhování kostýmů uplatnila především vlastní fantazii. „Trochu jsem ale pátrala i na internetu,“ podotkla.

Snahu Moniky Kremlové i dalších obyvatel obce děti ocenily. „Moc se mi tu líbí. Nejvíc mě bavilo tkaní, už jsem to předtím zkoušela i doma,“ řekla Noemi Feketová z Malont. „Šla mi střelba ze vzduchovky. Musím nasbírat dost mincí, abych si za ně mohl koupit figurku Gormita,“ svěřil se Jaroslav Lendacký z Horního Dvořiště.