Radmila Tomsová - Malinovská zároveň ráda naslouchá lidem s nejrůznějšími starostmi a trápeními. Kromě toho si teď, jak sama říká, užívá rodičovskou dovolenou se svými dvěma syny.
Když jsme se viděli poprvé, všichni tě oslovovali Gaudi, přestože se jmenuješ Radmila. Gaudi je docela neobvyklé jméno, jak vlastně vzniklo?
Radmila pochází z latinského jména Gaudencia a před deseti lety to můj přítel zkrátil na Gaudi. Od té doby mne tak mnoho lidí nazývá. Pokud se tímto způsobem někde podepisuji, tak s malým g, aby si mě lidé nepletli s architektem z Barcelony.
Báječně mi vždycky pomůžeš od různých zdravotních nesnází svými výborně chutnajícími čajíčky. Jak jsi se k tomu dostala?
Bylinky míchám už téměř dvacet let. V mých 19 letech jsem byla hodně nemocná na těle i na duši (jedno s druhým souvisí). Rozhodla jsem se vyměnit lékařskou péči za alternativní způsob léčení. Pomocí bylin, diety a mnoha jiných činitelů jsem se uzdravila. A tak jsem začala své poznatky zkoušet na svém nejbližším okolí. Zvěsti o mém počínání se mezi přáteli rychle šířily a z pokusů se stala má práce. Vše bylo Bohem vedené…
Dají se v dnešní době léčit nemoci jenom bylinkami?
Bylinky jsou výborné na očistu těla i duše, v těžkých případech (například rakovina) jsou pomocným, ale ne hlavním činitelem. V těchto případech je nutné pracovat s duší pomocí psychoterapie. Nedílnou součástí je i dieta upravená speciálně podle diagnózy.
Kdykoli se vidíme, jsi usměvavá a máš dobrou náladu. Jaký je na to recept?
Mám ráda lidi. Právě oni jsou často důvodem mé dobré nálady. Přesto bývají chvíle, kdy se neusmívám. S kým je mi dobře, na toho se nemračím.
Jak řešíš svoje životní nesnáze?
Modlím se. Když je mi hodně ouvej, modlím se stále. Cítím, že mé modlitby jsou slyšeny. Též si dělám terapie, které praktikuji s lidmi v životních nesnázích.
Žiješ v kraji pod Kletí. Má na tebe tahle krajina nějaký vliv?
Určitě má. V tomto kraji se cítím velmi dobře, „jako doma“. Žiji pod Kletí šest let a mám pocit, jako bych zde vyrostla. Zdejší krajina mě má ráda a já ji taky.
Vím, že se snažíš pomoci mnoha lidem, kteří mají problémy buď se zdravím, nebo s psychikou. Dokážu si představit, že některé lidské osudy jsou těžké a často se setkáváš s lidskou bolestí, ale i špatnými lidskými vlastnostmi. Sama jsi poměrně drobná osůbka. Kde na takovou činnost vlastně bereš sílu?
Nepracuji za sebe, při práci vše odevzdávám „nahoru“, a tak mi to „shora“ chodí. Pokud dělám terapii, často cítím boží vedení, nevyčerpatelnou zásobu energie.
Co tě v poslední době nejvíc potěšilo?
Dobrá otázka, moc mě potěšila. Když se zamyslím, uvědomím si všechny maličkosti, které mi dělají radost. Přivedla mě k zamyšlení a já si pomalu říkala: „Co mě skutečně potěšilo tak, že mě zahřálo u srdce z hloubi duše?“ A došla jsem k tomu, že mě těší život sám o sobě, takový jaký je.