V síni teď není možné přitápět, neboť barevná krása, která ji zcela zaplnila, by rychle vzala za své. Síň radnice se totiž na několik dní změnila v síň květinovou a toto kouzlo s ní provedli členové tamního zahrádkářského svazu, kteří zde momentálně pořádají již svou pátou tradiční výstavu. Tentokrát na téma květiny.
Kompozici výstavy vytvořila Kristýna Nejedlá, která je rovněž členkou svazu.

Výstava je nádherná. Takový květinový ráj jste vymyslela vy?
Kompozici jsem vytvořila já spolu s Marií Mikešovou – předsedkyní svazu, ale bylo nás víc. Bohumila Pešlová, Ludmila Bartošová a další členové. Kompozici jsem vytvářela podle nabídky květin. Snažila jsem se ji vymyslet tak, aby byla zajímavá a pěkně zaplnila prostor. Výstavu rovněž doprovázejí akce, jako výtvarná soutěž pro děti a na závěr výstavy se tu bude konat v pátek v 17 hodin přednáška odborníka o sloupovitých jabloních a řezu v ovocnářství.

Květiny dodali tedy členové zahrádkářského svazu?
Výpěstky jsou lidí z Křemže a blízkého okolí. Polovinu dodali členové zahrádkářského svazu.

Převládají tady živé květiny. Ale vidím tu i úsek sušených květin.
Sušené květiny přinesla Olga Thámová z Chlumu. Suší si je sama spolu se svou maminkou. Sušené květiny jsou její hobby, je moc šikovná. Každý rok přináší na výstavu něco nového. Loni vázala vázu z hortenzií, ale i ta dřevěná bedýnka plná sušených květin je skvostná.

Vidím tu hledíky, slunečnice, růže, astry, jiřiny a další a další květiny umně proložené netkanou textilií, takže to vypadá jako by se nořily do závoje, ale také tady slyším bublat nebo téci vodu.
Ano, máme tady jezírko s leknínem. Zahrádkáři mají omezené finanční zdroje, tak jsem z umělé nádrže vyřízla tvar jezírka, potáhla ho fólií, dodala své čerpadlo a svůj leknín. Měla jsem obavy, že tu zahyne. Ale mile nás překvapil – vydržel a navíc ještě rozkvetl. Tím nám udělal velkou radost.

Vzadu u oken stojí zvláštní červené a růžové muškáty?
To jsou růžičkové muškáty, protože jednotlivá kvítka mají tvar růžiček. Ty pěstuje Anna Svobodová z Chlumu.

Zajímavý je i truhlík se záplavou drobných žlutých kvítků, z níž vystupují rudé květy převislé pelargonie…
To je trojkombinace od Mileny Zimmermanové. Ten muškát je obklopený žlutou sanvitálkou a vzadu za nimi v truhlíku byly zaseté ještě slunečnice, jenomže ty už odešly. Ten truhlík má pak pěkný venkovský ráz. A stačí k tomu úplně obyčejná slunečnice pro ptáčky. Krásného převisu se dá dosáhnout, když květiny zasazené už v březnu se v červnu ostříhají a ony pak krásně obrazí a zhoustnou. Je to stejné jako s vlasy (smích).

Výstavě vévodí figurína zahradnice, tu jste vytvořila také vy?
Uděla jsem ji s pomocí krejčovské panny a sena. Zpod sukní jí kouká dikobrazí tráva. Ty sukně jsou zajímavé, jsou totiž po mé praprababičce. Vlasy má z břečťanu a je ověnčená hortenziemi, slunečnicemi a růžemi. Je to naše zahradnice opatrovnice.

Využíváte květiny také nějak netradičně? Třeba k jídlu?
Ano. Třeba cibule lilie. Jsou velmi drahé, ale do sálatu je to výborná ingredience. Květy lilie sypané cukrem se používají na dorty a koláče. Odvary z květních plátků růže na pleťové masky nebo do koupelí. Do jídel využívám ale hlavně bylinky.
Boomem je teď sléz maurský, který čistí krev a upravuje krevní oběh, avšak ve skutečnosti je to dobře známá květina z časů našich babiček.