„Křížky můžeme rozčlenit třeba podle materiálu, z něhož jsou zhotoveny, na dřevěné, kamenné a litinové vsazené do kamenného podstavce – hrobáku. Zejména litinové se rozšířily v 19. století a na hřbitovech nahradily dřevěné a kované," uvedl Zdeněk Duffek. „Vztyčení kříže nebo postavení kapličky bylo projevem náboženského cítění, připomenutím tragedie nebo i výrazem hlubokého vděku. Je tomu tak i dodnes. Například při památníku obětí hrůzné tragédie autobusu u Nažidel  pozůstalí postavili jednoduchý dřevěný kříž."

Monumentální kamenné kříže u kostelů jsou často památkou na misie. „Do obce přijela skupina kněží, jejichž úkolem bylo posílit ve farnosti náboženské cítění. K tomu účelu byla zaměřena i jejich kázání," zmínil Zdeněk Duffek.

Křížky a celkově drobnou sakrální architekturu leckteré obce a města na Českokrumlovsku rok co rok rekonstruují. V regionu o své historické bohatství pečují například v Přídolí, v Bujanově či v Brloze. Občas se o obnovu křížku postarají i různé spolky či jiné skupiny nadšenců. V dubnu roku 2010 byl například postaven nový kříž na místě Walterovy hrobky u osady Červený Dvůr. Akci iniciovali členové Společnosti žebříkového kamene, o finální realizaci se pak postaraly Lesy České republiky, Lesní správa Český Krumlov. Člen Společnosti žebříkové kamene Jan Mejzlík z Křemže tehdy zmínil, že impulsem bylo, když zjistil ze starých knih, že na tomto místě kdysi stála kaple. „Neváhal jsem tedy a vyrazil ji do terénu hledat. Jenomže se mi nedařilo. Nakonec jsem zjistil, že se můžu snažit ze všech sil a kapli stejně nenajdu. Je totiž zbouraná," řekl Jan Mejzlík. Nakonec padlo rozhodnutí, že se místo uctí právě křížkem.

Zdeněk Duffek upozorňuje na nešvar dnešní doby – krádeže křížků různými chalupáři. „Převážejí je z původních stanovišť na své zahrady," dodal Zdeněk Duffek a upozornil: „Kříž je vždy pevně svázán s místem, kde byl vztyčen. Jeho zcizení ochuzuje krajinu o příběhy a někdy i o výtvarnou dominantu."