Helena Poláčková z Českého Krumlova upozorňuje, že  město bylo oblíbenou turistickou destinací už za doby, kdy její otec Erik Sterzinger vedl brzy po druhé světové válce cestovní kancelář CIS. Ta 
v Českém Krumlově sídlila v domě, kde je dnes Raiffeisenbank. Dodnes po této cestovní kanceláři zbyly cenné statistické údaje.

„Různě se dočítáme, že Český Krumlov byl před zapsáním do UNESCO málo známé, nostalgicky přežívající a zanedbané město," vysvětlila Helena Poláčková, co ji přivedlo 
k tomu, aby začala pátrat v archivu svého otce, jak to s návštěvností Českého Krumlova v minulosti skutečně bylo. „Z přehledu o zhodnocení činnosti CIS za rok 1951 cituji: Tento rok znamenal pro Český Krumlov další zvýšení počtu návštěvníků. Přes 65 tisíc hostů k nám jasně mluví 
o tom, že je o Český Krumlov velký zájem, a že příliv návštěvníků znamená velký národohospodářský význam," uvedla Helena Poláčková. „Hromadných výprav bylo 827, školních výprav 515, výprav závodů 206. Nejvíce výprav přijelo z Prahy (53), z Brna (38), z Plzně (29) a z Tábora (24). V Českém Krumlově přespalo v roce 1951 v noclehárnách 10 734 hostů, v hotelích 16 800.

Noclehárny se nacházely na náměstí ve Zlatokorunském domě či třeba ve školní družině. Pro srovnání – v letošním roce v 1. – 3. kvartálu počet přenocování stoupl na 187 271, což je oproti minulému roku nárůst o více než pět procent. Je však třeba brát v potaz, že  v 50. letech minulého století hlavní část turistické skupiny tvořili Češi a Moravané. V roce 1951 cestovní kancelář CIS evidovala jen jednu zahraniční výpravu.
Z údajů CIS je také zajímavé, kolik v roce 1951 utržila za prohlídky městem – 17 310 korun.
Helena Poláčková mimo jiné připomenula několik dobových zápisů z kroniky návštěv Českého Krumlova. Zde jsou některé z nich:

Mistr Jiří Mařánek: „Českému Krumlovu, mé staré lásce, plný zdar přeji a hrdě se podpisuji jako krumlovský občan."

Kolektiv Satiry z Prahy: „Viděli jsme na svých zájezdech mnoho krás naší vlasti, ale pohádka Českého Krumlova je jedinečná. Dík poutavému výkladu při prohlídce města jsme ji mohli ještě lépe vychutnati."

Akademický malíř prof. Fridrich z Brna: „Obdivuji nevyčerpatelné umělecké památky stavitelského krásného města a toužím se vrátit opět co nejdříve."

K čemu tedy Helena Poláčková během prozkoumání více než padesát let starých statistik dospěla? „Český Krumlov nebylo málo známé město, jak si můžeme připomenout z těchto archivních materiálů. Již tehdy bylo skutečnou perlou jižních Čech," uzavřela.